Politické strany v Británii ladí programy před květnovými volbami

David Cameron

David Cameron Zdroj: CTK

Britské strany se na posledních výročních konferencích před parlamentními volbami snaží voliče navnadit nejrůznějšími přísliby, akce však nejdou podle plánů. Sezonu sjezdů poznamenalo skotské referendum a debaty o pravomocích pro jednotlivé části království, což zasáhlo zejména labouristy. Konzervativci jsou zase pod tlakem euroskeptické a antiimigrační Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP), ke které prchají jejich členové.

Konzervativci v sobotu oznámili, že osekají sociální výdaje. Ministr financí George Osborne kupříkladu slíbil, že pokud nejsilnější uskupení vyhraje volby, čekají mladé nezaměstnané tvrdší podmínky. Jestliže si do půl roku nenajdou zaměstnání a budou chtít nadále pobírat příspěvky, budou muset nastoupit na veřejně prospěšné práce. Úspory chce využít na boj s nezaměstaností mladých. „Naším cílem není jen ušetřit libru tu a támhle, snažíme se změnit sociální systém, aby nevěznil lidi v chudobě a kultuře závislosti,“ podotkl.

Jenže víkendový start sjezdu se více než seriózními tématy zabýval skandály straníků. Toryové se musejí vypořádat s rezignací poslance a úředníka Brookse Newmarka. Funkci složil poté, co si s novinářem, vydávajícím se za jeho bezmezně oddanou fanynku, vyměnil citlivé fotografie.

Vážnější pro stranu pak nejspíše je odchod Marka Recklesse, který se rozhodl přejít k UKIP. „Lidé se cítí být ignorováni, považováni za samozřejmost, příliš zdaněni a regulováni, ošizeni a obelháváni,“ vysvětlil Reckless změnu barev na konferenci euroskeptiků v Doncasteru, která končila v sobotu. Jde přitom už od druhého přeběhlíka během měsíce.

Vedení konzervativců je pod dlouhodobým tlakem pravého křídla strany, které poukazuje na to, že UKIP toryům krade témata i voliče. Člen Sněmovny lordů Michael Ashcroft důrazně vyzval premiéra Davida Camerona, aby ke straně přitáhl nerozhodnuté voliče. Šéf vlády předestře své předvolební plány ve středu.

Agitace se však uplynulý týden příliš nedařila ani lídrovi labouristů Edu Milibandovi. Doufal, že na sebe na konferenci strhne pozornost příslibem minimální mzdy osm liber za hodinu do roku 2020 a plánem na zvýšení výdajů na zdravotnictví o dvě a půl miliardy liber. Místo toho se ale musel zabývat pří o více pravomocí pro Anglii, která vyplynula ze skotského hlasování. Z hlavních stran deníků ho odsunuly i zprávy o formování koalice proti Islámskému státu, ke které se Británie po pátečním souhlasu parlamentu rovněž zapojila a její stíhačky v sobotu provedly první nálety v Iráku.

Pro labouristy je ale klíčové, že podle jejich průzkumu podporuje návrh na více financí do zdravotnictví pocházejících kupříkladu z daní na tabákové společnosti 72 procent lidí. Je mezi nimi také mnoho voličů liberálních demokratů, na které se hodlá strana zaměřit především. Podle aktuálních šetření by v květnovém hlasování bodovali nejvíce, a to se 37 procenty, následovali by konzervativci (31–33), UKIP (13) a za nimi pak liberální demokraté (7–9).

Kdo je kdo
Konzervativci
David CameronDavid Cameron | reuters
Partaj chápe, že vyhrát volby pro ni bude složité. Je vnitřně rozdělená a zatím není jasné, co má být její hlavní předvolební tahák. Očekává se, že premiér Cameron ve středu požádá voliče, aby dostal čas na stabilizaci hospodářství. Zřejmě se vyhne výčtu ekonomických úspěchů, což by podle stratégů nakonec nahrálo labouristům. Jedním z témat zřejmě bude i snaha o více pravomocí pro Anglii, aby nebyla znevýhodněna oproti Skotsku. Ve Skotsku je strana totiž schopná získat jen minimum křesel. Pro Camerona ale bude nejdůležitější stranu před kláním sjednotit.
Labouristé
Ed MilibandEd Miliband | reuters
Labouristé sice vedou v průzkumech, jejich lídr ale nedokáže uniknout nařčením, že mají na víc. Na konferenci sice předestřel lákavé sliby o velkém náboru zdravotnického personálu či 25procentním růstu minimální mzdy, část nejdůležitějšího projevu však zapomněl. Stal se tak terčem kritiky straníků, podle nichž jeho proslovy nedosahovaly úrovně kandidáta na premiéra. Experti se navíc ptají na detaily plánů. Ve volbách patrně bude záležet, zda Britové dojdou k závěru, že ekonomika už má nejhorší za sebou a nepotřebuje už krizového manažera v podobě konzervativní strany.
UKIP
Nigel FarageNigel Farage | reuters
Strana založená v roce 1993 profituje ze stoupající nespokojenosti obyvatel země s postavením Británie v rámci osmadvacítky. Láká i imigrační politikou. Pro konzervatice je to strašák číslo jedna. V některých průzkumech se v uplynulých měsících partaj dostala přes dvacetiprocentní hranici, což bylo provázeno propadem konzervativců pod třicet procent. UKIP se snaží vzbuzovat dojem strany pro nespokojené Brity a v přetahování hlasů konkurentům chce zajít co nejdál. Ohroženi začínají být i labouristé, nejnovější sliby z dílny UKIP přebírají jejich témata.
Liberální demokraté
Nick CleggNick Clegg | reuters
Po volebním úspěchu v roce 2010 vstoupili do poměrně nesourodé koalice s konzervativci a od počátku v ní byli v těžké pozici. Clegg několikrát čelil tlaku svých spolustraníků, kteří poukazovali na to, že současná politika partaje od ní odhání voliče. Pro liberální demokraty tak bude nemožné zopakovat zisk 23 procent z předchozího klání, vítězstvím by pro ně byl poloviční zisk. Clegg ale slibuje, že se z chyb poučí. Sází při tom na „tutovky“, jakými jsou například zvýšení daní pro bohaté, školní jídlo zdarma a dekriminalizaci drog pro osobní spotřebu.