Polsko odmítalo přijímat vězně, CIA zemi „přesvědčila“ miliony dolarů | e15.cz

Polsko odmítalo přijímat vězně, CIA zemi „přesvědčila“ miliony dolarů

Ilustrační foto věznice
Ilustrační foto věznice
• 
ZDROJ: Skarda Vladimir/E15

ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zaplatila Polsku značnou sumu peněz, neboť Varšava v roce 2003 hrozila, že přestane přijímat další vězně do tajné americké věznice na polském území. Vyplývá to ze zprávy o výslechových metodách CIA zveřejněné v úterý Senátem, jejíž závěry tehdejší polský premiér označil za pomluvu. Exprezident Aleksander Kwaśniewski naproti tomu dnes jako vůbec první politik připustil existenci věznice.

V dokumentu jsou sice názvy zemí začerněny, z kontextu je však podle Reuters, že je její významná část věnována věznici na polském území. Polští představitelé prý svolili po teroristických útocích z 11. září 2001 umístit zařízení CIA z důvodu udržení dobrých vztahů s Washingtonem, kvůli obavám z nelegálních praktik však v roce 2003 odmítli přijímat další vězně.

„Dohoda o umístění zadržovacího zařízení CIA v zemi vedla k mnoha trvalým neshodám mezi zemí a CIA,“ uvádí zpráva s tím, že neshody musela překonat intervence amerického velvyslance u polského vedení. Ambasador podle zprávy dojednal zaplacení „milionů dolarů“ (číslovka označující počet milionů je rovněž začerněna), načež Varšava své rozhodnutí přehodnotila a přijala další vězně.

Polský zpravodajský web dziennik.pl napsal, že zpráva potvrzuje dřívější informace o 15 milionech dolarů, které vedení země obdrželo za to, že USA poskytly pro vytvoření věznice armádní středisko polské zpravodajské služby u vsi Stare Kiejkuty. Její existenci uznal i dřívější verdikt Evropského soudu pro lidská práva.

Polská ústava zcela zakazuje mučení či jakékoli nelidské zacházení. Podle zprávy byla přitom v Polsku mučena řada vězňů, například Palestinec abú Zubajdá podezřelý z organizování cest pro špičky Al-Káidy v Afghánistánu.

Vedení CIA odmítlo zprávu komentovat, tehdejšího polští lídři existenci věznice až na jedinou výjimku popírají. Onou výjimkou se dnes stal exprezident Kwaśniewski, který připustil, že za jeho působení v prezidentském úřadu Polsko nabídlo USA místo pro tajnou věznici, mučení však neodsouhlasilo. V době po útocích na New York a Washington považovalo NATO USA za ohroženou zemi a Polsko jí chtělo pomoci, uvedl bývalý polský vůdce v rozhlasové stanci TOK FM.

O drsných praktikách prý nevěděl a v dohodě obsaženy nebyly. „Jste tak naivní, že si myslíte, že tajná služba přijde k prezidentovi a řekne: 'šéfe, budeme porušovat zákony, mučit, a nepřinese to žádný výsledek'? O tom se nemluví,“ odpověděl Kwaśniewski moderátorovi na otázku, zda schválil mučení vězňů v Polsku. Po nátlaku polského vedení věznice skončila, dodal Kwaśniewski.

Tehdejší premiér Leszek Miller nechtěl existenci věznice komentovat, informace o penězích, za něž Polsko dočasně přistoupilo na prodloužení spolupráce, je však podle něj nepravdivá. „Pokud jde o teze zprávy, že polská zpravodajská služba jednala tak či onak za peníze, tak to je jednoduše pomluva,“ reagoval v rozhovoru s televizí TVN24 současný šéf polské levice Miller.

Dobré vztahy vydrží

Americký prezident Barack Obama upozornil současnou šéfku vlády Kopaczovou na možné důsledky zprávy již den před jejím zveřejněním. Premiérka země, která dlouhodobě patří k hlavním americkým spojencům ve střední Evropě, Obamu ujistila, že zpráva nebude mít na vztahy obou zemí žádný dopad.

Polští obhájci lidských práv však v dokumentu vidí další důkaz o tom, že na polském území docházelo k jejich vážnému porušování. „Ve velké míře zradili za peníze polskou ústavu a všechny hodnoty, které jsou s ní spjaty,“ řekl na adresu tehdejších polských představitelů viceprezident varšavské Helsinské nadace pro lidská práva Adam Bodnar.

Hlavní body ze zprávy o výslechovém programu CIA
- Výslechové metody CIA byly mnohem brutálnější a rozšířenější, než se uvádělo. Zpráva tvrdí, že takzvanému waterboardingu (metodě blízké topení) bylo podrobeno více vězňů než pouze tři, které CIA přiznala. Podle zprávy byli zadržení také podrobováni až týdenní spánkové deprivaci, rektální rehydrataci a výhrůžkám smrtí.
- Výslechový program CIA nebyl podroben dostatečnému dohledu. Zpráva cituje také rozhořčení mezi zpravodajci ohledně nevyjasněných kompetencí a školení lidí vedoucích výslechy. Ti, kteří porušili pravidla agentury, byli „zřídkakdy hnáni k zodpovědnosti“. Autoři výslechového programu skutečný výslech nikdy nevedli. CIA podle zprávy odmítla dohled ze strany Kongresu, zamezovala mu v přístupu k informacím, odmítla odpovědět na otázky a poskytla nepravdivé informace.
- CIA poskytla členům Kongresu a Bílému domu nepravdivé a zavádějící informace o účinnosti programu. Tvrdila, že v některých případech nemohla informace získat jinými prostředky, jinak by byl ohrožen úspěch boje proti terorismu.
- Někteří členové CIA, kteří se brutálním výslechovým technikám snažili zabránit, se museli nakonec podřídit rozkazům vyšších úředníků. Například upozorňovali, že mají pochybnosti o legálnosti waterboardingu a že jsou jím znepokojeni. V jednom případě například vyšší úředník obavy z brutálních výslechovým metod odmítl s tím, že „pokyny pro tuto činnost byly překontrolovány na nejvyšší úrovni“.
- CIA opakovaně uváděla nižší počty zadržených i lidí podrobovaných krutým výslechovým metodám. Zpráva upozorňuje, že CIA nikdy neposkytla přesný počet ani seznam zadržených či lidí podrobovaných brutálním výslechům. CIA uvedla, že zadržela „méně než 100 osob“, ale revize agentury nakonec došla k počtu 119.
- Podle zprávy bylo přinejmenším 26 z celkem 119 zatčených zadržováno neprávem a jejich zadržení nebylo v souladu s vládními standardy. A to včetně muže, který byl využit jako zdroj k získání informací od člena rodiny, dvou bývalých zdrojů rozvědky a dvou jedinců, které zadržený označil za nebezpečné poté, co byl sám vystaven mučení. Záznamy o zadržovaných často nebyly úplné a v některých případech postrádaly dostatečné informace k tomu, aby bylo ospravedlněno jejich držení ve vazbě.
- CIA podle zprávy umožnila únik tajných informací médiím a zveličovala úspěch vyšetřovacích metod ve snaze získat podporu veřejnosti. Novinářům byly poskytnuty tajné informace, ale CIA se mnohé z těchto úniků nesnažila vyšetřit nebo dovést k trestnímu stíhání. Její úředníci žádali agenty o „shromáždění informací o úspěchu“ programu, aby mohly být poskytnuty médiím za účelem utváření veřejného mínění. CIA rovněž nepřesně informovala o událostech a poskytla médiím nepravdivé či neúplné informace ve snaze získat podporu veřejného mínění.

Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery