Každé takové včelařství má sestávat z šedesáti úlů, z nichž každý má nést čtyřicet kilogramů medu ročně. Doktor Peter Semkiw z oddělení výzkumu včel puławského Zahradnického institutu považuje takové množství vytěženého medu za realistické, ačkoli dnes úly v celonárodním průměru nesou polovinu.
Pokud by byl projekt uskutečněn, nová včelařství by ročně generovala více než 7500 tun medu, což odpovídá polovině nynější roční polské produkce a také polovině objemu dovezeného medu.
Zdroj solidních příjmů pro absolventy a nezaměstnané
Krakovský projekt je určen především absolventům, nezaměstnaným a lidem nad 50 let. Náklady na založení chovu se šedesáti úly autoři projektu odhadují na 88 tisíc zlotých, roční provozní náklady pak na 32 tisíc zlotých. Nová včelařství se však mají stát také zdrojem dlouhodobých solidních příjmů.
Lesław Piecuch, jeden z autorů projektu, pro agenturu PAP uvedl, že na společný evropský trh míří 140 tisíc tun medu ze zemí mimo Evropskou unii. Jsou tu tedy široké možnosti odbytu.
Doktor Semkiw z puławského institutu nezpochybňuje, že v Polsku je prostor pro téměř 200 tisíc nových včelích úlů, tedy ani to, že tyto včely najdou dostatek potravy. Během uplynulého čtvrtstoletí se totiž počet včelích populací v Polsku snížil o polovinu.
