Nepořádek, který musí uklidit nástupce Merkelové | E15.cz

Pomalá digitalizace či zadlužený rozpočet. Nepořádek, který musí uklidit nástupce Merkelové

Lukáš Vojáček

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Ačkoli Angela Merkelová odchází do důchodu jako nejvýraznější politička v dějinách poválečného Německa, na toho, kdo ji nahradí v křesle spolkového kancléře, čeká spousta důležitých a velmi obtížných úkolů. „Příští německá vláda bude muset urychleně řešit především takzvané transformační agendy, jako je dekarbonizace, digitalizace a umělá inteligence, dále třeba vztahy s Ruskem a s Čínou,“ vypočítává Vladimír Handl, odborník na německou politiku z Univerzity Karlovy.  

Pouze Otto von Bismarck a Helmut Kohl vydrželi v čele Německa déle než Merkelová. Dosluhující kancléřka zvládla během své šestnáctileté vlády vyvést zemi z mnoha krizí, od té hospodářské až po tu pandemickou. Skvěle posloužila i Evropské unii jako osobnost, které se dařilo členské státy spojovat. „Avšak nyní, když svoji kancelář opouští, by obdiv k jejím vůdčím schopnostem měl být smíšený s frustrací na její nečinnost v mnoha oblastech,“ poznamenává britský týdeník The Economist

Seznam problémů, které Merkelová přenechává svým nástupcům, je opravdu dlouhý a některé z nich nebude vůbec snadné vyřešit. „Aby Německo transformační agendu zvládlo, bude potřebovat schopné a energické vedení, které se těmto otázkám bude plně věnovat a nebude se rozptylovat vedlejšími, či dokonce osobními problémy,“ soudí Handl.

Vědkyně, která zaspala pokrok

Německo například vždy patřilo k absolutní světové špičce v automobilovém průmyslu. Za vlády Merkelové ovšem tamní automobilky zaspaly v přechodu na elektromobilitu a nyní musí chlouba evropské ekonomiky potupně dohánět konkurenci, jako je americká Tesla, konstatuje agentura Bloomberg

Spolková vláda bude muset v příštích letech mohutně investovat do nové infrastruktury. Evropská federace pro transport a životní prostředí loni vypočítala, že Evropa bude do roku 2030 potřebovat nejméně tři miliony nabíječek pro elektrické vozy. V současném Německu jich funguje kolem 45 tisíc. Výzkumný institut Ifo zároveň odhaduje, že v odvětví během následující dekády zanikne kolem 215 tisíc pracovních míst, tedy čtvrtina nynějšího stavu. 

Vlak Spolkové republice ujel také v používání moderních technologií. Přestože je Merkelová bývalou vědkyní, digitalizace je v Německu v porovnání s ostatními západními velmocemi na tristní úrovni, což se projevilo i za koronavirové pandemie, kdy některé regionální zdravotnické úřady musely posílat data o počtu nakažených osob do centrální agentury faxem, připomíná německý server Deutsche Welle.  

Na základě evropského indexu digitální ekonomie je Německo v poskytování online služeb na chvostu Evropské unie. Horší výsledky mají pouze Česko, Slovensko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Řecko a Chorvatsko. Odstranění tohoto nedostatku si podle Deutsche Welle vyžádá další stamiliardové investice. 

Nejvyšší dluh v historii

Dosavadní vlády Merkelové vzorně hospodařily s veřejnými financemi. To se však změnilo za pandemie, kdy se země naopak propadla do rekordního zadlužení. Letos federální rozpočet skončí s historicky nejvyšším schodkem přesahujícím 240 miliard eur, tedy více než šest bilionů korun. Vrátit se rychle do přebytku a současně plnit klimatické závazky nejspíš nebude možné.     

Před novým kancléřem tak leží nelehké rozhodnutí, zda od roku 2023 znovu aktivuje momentálně pozastavenou dluhovou brzdu, na jejímž základě deficit zemských i federálních rozpočtů nesmí být vyšší než 0,35 procenta HDP, nebo bude za cenu dalšího zadlužení masivně investovat do digitalizace a do zelené transformace. 

Merkelová za sebou zanechává nepořádek též v energetice. Německo dosud nenašlo efektivní způsob, jak dopravovat energii z větrných turbín na severu země do jeho průmyslové základny na jihu. „Berlín nemá ani žádný záložní plán, co bude dělat, když slunce přestane svítit a vítr foukat,“ varuje Bloomberg. Agentura rovněž podotýká, že kancléřka se po havárii v japonské elektrárně Fukušima v roce 2011 lehkomyslně vzdala možnosti využívat nukleární energii a stát od té doby splácí miliardy eur na kompenzacích energetickým firmám. 

Závislost na Číně a Rusku

Další potíží, která spadne na nástupce Merkelové, je ruský plynovod Nord Stream 2, jehož stavbu kancléřka podporovala. „Závislost na ruském plynu se při současných napjatých vztazích mezi Bruselem a Moskvou snadno může stát Putinovou politickou zbraní,“ upozorňuje Bloomberg. 

Německá, exportem tažená ekonomika se také až příliš nebezpečně opírá o čínské spotřebitele. Čína je největším odběratelem německého zboží. Loni dosáhl vzájemný obchod objemu 212 miliard eur. Berlín se tak ocitl de facto uvězněný uprostřed obchodní války mezi Pekingem a Washingtonem, neschopný přidat se na jakoukoliv stranu. Merkelové mnozí komentátoři vyčítají i slabé investice do obrany. 

Asi nejzávažnějším problémem na domácí půdě je podle The Economistu laxnost Merkelové reformovat penzijní systém. Německá populace stárne a státní rozpočet bude ještě zatíženější, až zakrátko zcela odejde do penze početná generace narozená v padesátých a šedesátých letech minulého století.

Roztříštěná politika

V neposlední řadě po sobě kancléřka zanechává nejroztříštěnější politickou scénu od sjednocení země v roce 1990. Zdá se, že příští vládu budou tvořit minimálně tři různé politické subjekty a koaliční jednání podle expertů potrvají měsíce. Ať už se tedy kancléřem stane kdokoliv, bude se opírat o nejslabší vládu za celá desetiletí a bude nucen dělat řadu kompromisů. „Německo tak dost možná skončí s kabinetem, který toho nestihne příliš vykonat,“ míní The Economist.  

Hlavní kandidáti – sociální demokrat Olaf Scholz a lídr CDU Armin Laschet – jsou sice na základě Handlova mínění „solidními středovými a proevropskými politiky bez nějaké nacionalistické agendy“. Na druhé straně jsou oba jen o pár let mladší než Merkelová. Laschetovi je šedesát, a Scholzovi dokonce 63. Těžko tedy odhadovat, zda navážou na tradici předchozích kancléřů a zůstanou ve funkci déle než jedno volební období.    

Na základě prvních odhadů nedělní německé volby těsně vyhráli sociální demokraté Olafa Scholze se ziskem 25,8 procenta hlasů před křesťanskými demokraty Armina Lascheta, kteří získali 24,2 procenta hlasů. Výsledky ale ještě nejsou konečné, průběh sčítání můžete sledovat v online přenosu na E15.cz

Podívejte se, jak se volí v České republice:

Termín voleb 2021

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video