V nedělních volbách se rozhodne o tom, kdo po šestnácti letech nahradí ve funkci spolkového kancléře Angelu Merkelovou. Pro Česko to znamená konec dosavadních jistot. „Česká politika se bude muset mnohem více snažit, být aktivní, přicházet s projekty a s návrhy, získávat pro ně spojence v různých patrech německé federální struktury i v Evropě. Když toho nebude schopna, hrozí, že se bude dále propadat do polohy málo zajímavého souseda,“ říká například expert na německou politiku z Univerzity Karlovy Vladimír Handl.
Němci jsou pro Čechy dlouhodobě nejdůležitějším ekonomickým partnerem. Na jejich území směřuje 32 procent tuzemského exportu. Loni si oba státy vyměnily zboží za více než dva biliony korun a vzájemná obchodní bilance za posledních deset let převážně roste. Německo je zároveň hlavním hospodářským motorem Evropské unie. V posledním předcovidovém roce 2019 na něj připadala téměř čtvrtina hrubého domácího produktu EU.
Příští spolkový kabinet je ovšem po 18měsíční koronavirové krizi zatížený nejvyšším státním dluhem v německé historii. Současně potřebuje mohutně investovat do digitalizace a zelené transformace. Výzkumný institut Ifo ve středu kvůli přetrvávajícím problémům v dodavatelských řetězcích zhoršil odhad letošního růstu německého hospodářství ze 3,3 na 2,5 procenta.
Dosavadní průzkumy naznačují, že volby skončí velice těsným výsledkem. Spolkovou republiku proto povede křehčí koalice než dosud. Šance, že ji budou tvořit strany výrazně levicové, nebo strany spíše konzervativní, jsou jen pár dní před klíčovým hlasováním nebývale vyrovnané.
„Ať už ale německé volby vyhraje kdokoliv, zrychlí se reforma německé ekonomiky a poroste tlak na udržitelnost a ekologický přístup k fungování,“ vysvětluje viceprezident české Hospodářské komory Tomáš Prouza. Větší tlak na zelenou transformaci podle něj pocítí i tuzemští exportéři, kteří se budou muset přizpůsobit změnám rychleji, než plánovali.
Zelená evoluce
„Pro tuzemské firmy to znamená, že budou mnohem pečlivěji řešit, z jakých surovin vyrábějí a jak velká je jejich uhlíková stopa. Vzhledem k tomu, jak laxně k těmto reformám přistupuje současná česká vláda, budou to mít tuzemské podniky mnohem těžší než jejich konkurenti z jiných zemí,“ myslí si Prouza.
Na druhé straně nelze podle odborníků očekávat náhlou změnu, která by ze dne na den otřásla celým trhem. „Spíše než o zelenou revoluci půjde o zelenou evoluci,“ říká Kristýna Kubíčková, zástupkyně ředitele zahraniční kanceláře CzechTrade Německo.
Odchod Merkelové bude pro Česko každopádně nepříjemnou ztrátou. Zkušená politička byla známá svým empatickým přístupem k ČR. Často mírnila napětí v kontroverzních tématech, jako je migrace nebo energetika. „Lepší kancléř, než byla Merkelová, nepřijde. Česko znala a v řadě jednání na evropské i česko-německé úrovni nám vycházela vstříc. To už bohužel nikdy nenastane,“ míní Prouza.
„Německé volby pro Česko nebudou žádným zlomem, ztratíme ale bianko šek zájmu, porozumění a tolerance, který jsme měli k dispozici a málo využívali u Merkelové,“ souhlasí Handl.
Mezi Arminem Laschetem (CDU) a Olafem Scholzem (SPD) nevidí odborníci z ekonomického hlediska velké rozdíly. Přípomínají však, že oba i kandidátka Zelených Annalena Baerbocková se ve svém vidění světa dívají především na Západ. „Češi na jejich mentální mapě nejsou,“ uvádí Handl.
Komu držet palce?
Z čistě byznysového pohledu by pro Českou republiku byla patrně nejlepší koalice křesťanských demokratů (CDU/CSU) s liberální FDP, případně pokračování dosavadní koalice CDU/CSU se sociálními demokraty (SPD).
Větší nejistota by teoreticky mohla přijít ve chvíli, kdy by strana Merkelové ve volbách zcela propadla a SPD by byla nucena uzavřít koalici například s radikálně levicovou Die Linke. Taková vláda by nejspíš prosazovala vysoké daně, růst mezd a sociálních dávek. „Ani v tomto případě však nečekám výrazné problémy pro české exportéry,“ tvrdí Prouza.
„Příliš restriktivní politika zaměstnanosti a zvyšování mezd v Německu by znamenala, že by firmy více subdodávek importovaly než vyráběly doma. Finální výrobu si ale z Německa odejít nenechají, takže by to pro nás znamenalo zůstat v pozici levného subdodavatele, navíc v situaci, kdy už dnes nemáme zaměstnance potřebné na pokrytí všech zakázek,“ dodává Prouza.
„Pravděpodobnost takové koalice je ale stejně velmi nízká, právě z toho důvodu, že ani SPD neví, co od Die Linke v řadě otázek očekávat,“ doplňuje Handl.
Firmy mohou pochopitelně pojmout příchod nové vlády i jako výzvu. Pokud se třeba do vlády dostanou Zelení, lze očekávat, že vznikne tlak na to, aby od roku 2030 po německých silnicích jezdila pouze bezemisní vozidla. „Ty automobilky, které zareagují rychle a nabídnou na německý trh vozy, které splní regulace a budou zároveň cenově dostupné, budou mít výrazný náskok oproti konkurenci,“ upozorňuje Kubíčková.
Velká příležitost se podle Kubíčkové nabízí též technologickým společnostem. „Všechny politické strany, které mají potenciál sestavit vládu nebo se na ní podílet, uvádějí digitalizaci jako jeden z pilířů svých volebních programů,“ upřesňuje.
Problém Babiš
Obchodní vztahy samozřejmě může ovlivnit také výsledek domácích voleb, které se konají necelé dva týdny po těch německých, byť ani jeden z potenciálních českých premiérů nemá podle expertů příliš významný vztah k Berlínu. Jako problém vidí Prouza především pokračování vlády Andreje Babiše (ANO). „Kvůli jeho střetu zájmů jsme nejen v Německu přestali být respektovaným partnerem,“ tvrdí Prouza.
„Jestliže budeme procházet paralelní transformací a nová vláda bude masivně investovat do výzkumu, vzdělání či do infrastruktury, budeme mít jako hospodářský partner co nabídnout,“ uzavírá Handl.
