Německo podobně jako Česko vstupuje do horké části volební kampaně. Volby do Bundestagu jsou už za 25 dní a mají zcela nečekaného favorita. V čele průzkumu se totiž postupně usazuje vicekancléř a ministr financí Olaf Scholz, lídr sociální demokracie, který svou SPD vytáhl během čtvrt roku z chabých patnácti procent na 24 procent v posledních anketách.
Lídr SPD vyhrál i víkendový „triel“ mezi kandidáty na kancléřský post. Scholz přesvědčil v rychlém průzkumu po téměř dvouhodinové debatě televizní stanice RTL na všemožná témata 36 procent diváků, lídryně Zelených Annalena Baerbocková 30 procent a kandidát CDU/CSU Armin Laschet pouhých 25 procent sledujících.
Právě slabé výkony Lascheta jsou jednou z hlavních příčin Scholzova vzestupu, který je v mnoha ohledech paradoxní. Scholz táhne SPD nahoru vlastně navzdory vlastní straně, jejíž vedení je velmi levicově radikální, zatímco Scholz je dnes považován za stabilizační sloup liberálního politického středu, kde doposud vždy záměrně stála Angela Merkelová. Chtěl jím být i Armin Laschet. Ten ale o své pevnosti nepřesvědčuje už ani skalní voliče CDU, na které v kampani míří stále silněji. 
Německá média v souvislosti s nástupem kandidáta SPD už hovoří o „merkelizaci“ Scholze, který v podstatě jen kopíruje ledový klid a jistou nezaujatost Angely Merkelové, což se ukázalo i v neděli v televizním trielu, kde se Laschet s Baerbockovou hádali a Scholz se nakonec z odstupu v pozadí smál. Merkelové „dokážeme to“ nahrazuje Scholzovo „Olaf to spraví“, „Olaf to vyřeší“ či „Olaf to zařídí“. Protože už přece v nynější vládě dokázal, že to dokáže, když udržel státní kasu a celý systém distribuce dotační pomoci během koronavirové krize, na niž nemohl být nikdo předem připraven. Scholz obstál – je o tom přinejmenším sám natolik přesvědčen, že přesvědčuje i druhé.
Svou práci na Scholzově dosavadním úspěchu odvedla i Annalena Baerbocková, která řadu voličů zklamala kamuflováním své minulosti a nepřesvědčivou argumentací v některých otázkách. Hodně voličů se ale zaleklo Zelených jako příliš radikální změny, jak byli prezentováni v antikampani na sociálních sítích, a tak ze strachu dávají přednost „neutrálnímu“ Scholzovi, který tvrdí, že za jeho případné vlády se nic z dosavadních jistot neztratí.
Zabírá to i přesto, že jeho strana je v sociálních otázkách mnohem radikálnější než Zelení a v průběhu kampaně začala přitvrzovat také v otázkách ekologie a ochrany klimatu, čímž bere vítr z plachet Zeleným, přestože na Zelené Scholz neútočí a nechává si tak otevřenou možnost povolební koalice se Zelenými a s postkomunisty z Die Linke, kterou svého času preferovali rovněž Zelení.
„Jde o odpověď na otázku, jak zajistit v dalších třech desetiletích ekonomickou budoucnost. Dvě stě padesát let roste naše bohatství z využívání uhlí, ropy a plynu. Teď chceme během necelých 25 let hospodařit zcela klimaticky neutrálně,“ vysvětloval například Olaf Scholz v rozhovoru pro časopis Der Spiegel a dodal také, jak na to musí reagovat nový kabinet. „Už v prvním roce příští vlády musíme tento největší modernizační projekt za více než 100 let posunout vpřed. Unie CDU/CSU tu totálně selhává. Abych to řekl jasně: další vláda vedená CDU/CSU by Německo stála velkou část bohatství a pracovní místa.“ O Zelených zase ani slovo, přestože toto je dlouhodobě právě jejich agenda.
Za Scholzovým úspěchem stojí také imagemaker Raphael Brikert, řečený Rapha. Jeho způsob komunikace na sítích je neotřelý, míří přesně k jádru věci, přitom není agresivní. I Scholzovo hlavní heslo „Er packt das an!“, Olaf to zařídí, vyřeší, je z jeho dílny. Rapha také umí otevřít témata, o nichž se moc nemluví. Přestože Zelení mají kandidátku, o nerovnosti mezi ženami a muži se moc nemluví. Rapha to na Twitteru rozsvítil ve prospěch Scholze. „On může být kancléřka“, svítí na jeho profilu s podtitulem „za paritně obsazený kabinet, spravedlivé mzdy a lepší příležitosti pro 42 milionů žen v naší zemi“. Rapha to evidentně zařídit a vyřešit umí a Scholz mu to na veřejnosti minimálně nekazí. Laschet a Baerbocková budou muset hodně přidat.
