Volby v Německu 2021 – volební preference a kandidáti | E15.cz

Angela Merkelová se loučí. Německo čekají tuto neděli volby do spolkového sněmu

jon

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Německo se připravuje na klíčové volby. Pozici kancléřky po šestnácti letech opustí Angela Merkelová. Jaké preference přisuzují stranám nejaktuálnější volební průzkumy? Ohrozí vládní strany protiimigrantská AfD anebo extrémní levice? Jací jsou kandidáti na kancléře?

Termín voleb:

Letošní volby do spolkového sněmu se v Německu uskuteční již tuto neděli 26. září.

Volební právo:

Hlasování se mohou zúčastnit všichni plnoletí občané země. Volební právo nemají ti, kteří po dosažení čtrnácti let alespoň tři měsíce nežili na území Německa. Stejně jako ti, kteří 25 let od uplynutí této doby v zemi už nežijí.

Volby do spolkového sněmu 2017 – účast a výsledky:

Voleb se v roce 2017 zúčastnilo 76,2% voličů. Podíl získaných hlasů, z něhož tehdy vzešlo nynější složení spolkového sněmu, vypadal následovně:

● CDU/CSU 33%

● SPD: 20,5%

● AfD: 12,6%

● FDP: 10,7%

● Levice (Die Linke): 9,2%

● Zelení: 8,9%

Z vládních stran bodovala nejvíce tradičně silná konzervativní křesťansko-demokratická unie CDU/CSU, kterou do voleb vedla Angela Merkelová.

Vysoký výsledek si připsali sociální demokraté z SPD tehdejšího předsedy Martina Schulze, s nimiž CDU/CSU vládne v koalici.

Opozici tvoří v Německu momentálně euroskeptická a protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), liberálové z FDP, ultralevicová Levice (Die Linke) a Strana Zelených (Bündnis 90/Die Grünen).

Volební průzkumy a aktuální preference

V posledních průzkumech si udržují náskok němečtí sociální demokraté z SPD. Institut pro výzkum veřejného mínění Forsa z 21. září přisoudil straně 25 %, čímž strana poráží unii CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové, jíž stejný průzkum přisoudil 22%. Jedná se přitom o těsnější z výsledků, neboť poslední průzkumy odhadovaly rozdíl mezi oběma politickými rivaly na pět až šest procent. 

Zelení si oproti minulým volbám patrně velmi polepší. Poslední průzkumy odhadují jejich výsledek na 15 až 18 %, na jaře byla strana krátkodobě dokonce ve vedení.

Podobné výsledky jako před čtyřmi lety lze očekávat od FDP (11 až 13%), AfD (11 až 12%) a Die Linke (6-7%).

Možné koalice

Vzhledem k aktuálním preferencím je velmi pravděpodobné, že si vládu v Německu mezi sebou rozdělí tentokrát tři subjekty, což je na německé poměry krajně nezvyklé.

Vzhledem k vyhraněnému programu a spojování s extremismem je koaliční potenciál pravicové AfD a levicové Die Linke prakticky nulový. Ačkoliv mnozí varují před možnou spoluprací SPD s Levicí, jejich programy se velmi liší. Asi největší překážkou je členství, role a faktická existence NATO (Die Linke mají na tuto organizaci názor srovnatelný s KSČM).

Jako možné koalice se tedy momentálně jeví:

● CDU/CSU, SPD a Zelení

● CDU/CSU, FDP a Zelení

● CDU/CSU, SPD a FDP

● SPD, FDP, Zelení

Nový německý kancléř

Nového kancléře navrhuje v Německu na základě výsledků voleb formálně prezident a na jeho zvolení se musí shodnout absolutní většina spolkového sněmu.

Budoucím nástupcem Angely Merkelové se podle dosavadních průzkumů tedy pravděpodobně stane aktuální ministr financí Olaf Scholz, jehož nominovali sociální demokraté, nebo nový předseda CDU/CSU Armin Laschet, který se však potýká s velkou nepopularitou. Právě jemu je dáván za vinu pád preferencí unie.

Zelení navrhli na pozici německé kancléřky svou předsedkyni Annalenu Baerbockovou, která však bude hrát důležitou roli spíše v povolebních vyjednáváních.

Volební systém

Německý volební systém je poměrně komplikovaný. Občané v 299 volebních okrscích odevzdávají dva hlasy: první dávají kandidátovi, druhý straně. Spolkový sněm by měl tedy pojmout 598 poslanců, vzhledem k pravidlům se však tento orgán v minulých letech povážlivě rozrostl.

Kandidáti zvolení přímo obdrží automaticky mandát, pro stranické hlasy pak platí poměrný systém. Problém vzniká v momentě, kdy strana prostřednictvím přímo volených kandidátů obdrží více míst, než jim přisuzuje poměrný systém. Tím vznikají takzvané převislé mandáty. Ostatní strany pak obdrží vyrovnávací mandáty tak, aby byl zachován poměr daný druhou skupinou hlasů.

Volby do spolkového sněmu v roce 2017 skončily tak, že bylo třeba rozdat 709 mandátů, což z něj učinilo největší jednokomorový orgán v demokratickém světě. A teoreticky by mohl být ještě mnohem větší. Aktuální počet mandátů vypadá následovně:

● CDU/CSU: 245 křesel

● SPD: 152 křesel

● AfD: 86 křesel

● FDP: 80 křesel

● Die Linke: 69 křesel

● Zelení: 67 křesel

Korespondenční hlasy

Odvolit mohou lidé prostřednictvím korespondenčních hlasů, a to bez udání důvodu. Do voleb mohou takto zasáhnout i Němci pobývající v době jejich konání krátkodobě v zahraničí, anebo ti mající obavu z epidemie koronaviru. Více informací a podklady lze nalézt na stránkách volebního úřadu.

Volby ze zahraničí

Němci žijící v zahraničí dlouhodobě mohou nejpozději 5. září na úřadu v místě posledního bydliště písemně zažádat o zaslání volebních dokumentů. Informace a dokumenty potřebné pro voliče pobývající v zahraničí lze nalézt a stáhnout na stránkách volebního úřadu.

Autor: jon

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video