„Už jsme skoro tam,“ řekl jeden ze zdrojů Reuters. „Pokud někdo nepřijde s nápadem celou tu dohodu úplně zhatit, mělo by to být schváleno v pondělí,“ dodal. Centrální banky z eurozóny si prý také vymění řecké dluhopisy za nové obligace s předstihem před soukromými věřiteli, pravděpodobně už o víkendu.
V pondělí se ještě musí dojednat, jaké budou podmínky nové pomoci. Podle jednoho z návrhů Řecko celou částku dostane až po dubnových parlamentních volbách. Do té doby mají Atény dostávat jen nezbytné minimum k odvrácení platební neschopnosti. První mezník je 20. března, kdy Řecko musí splatit dluhopisy v hodnotě 14,5 miliardy eur. Plné uvolňování úvěrů z chystaného druhého záchranného balíku ve výši 130 miliard eur by se tak rozběhlo až s odkladem.
Rodící se plán potvrdil i nizozemský ministr financí Jan Kees de Jager v rozhovoru pro nizozemský finanční list Het Financieele Dagblad.
Jan Bureš, analytik Era Poštovní spořitelny k úvahám, že by eurozóna zvládla odclonit i případný neřízený bankrot Řecka: „Tato víra může být založená na úspěchu posledních opatření ECB (tříleté repo-operace), které ale v případě ponechání Řecka na pospas nemusí stačit. Pokud by s řeckým státem padl i bankovní sektor (to je bez dalšího záchranného balíku pravděpodobné), ztráta úspor v bankách by mohla vyvolat runy na bankovní sektory ve slabších členských zemích eurozóny, především v Portugalsku. Pak by ECB ani nemusela stíhat tisknout nové peníze, banky by byly tlačené do nuceného prodeje aktiv, realizace ztrát a shánění nového kapitálu. Proto věřím, že Německo a celá skupina tří-áček nehraje tak ostrou hru a spíše blafuje, aby zvýšila psychologický tlak na řecké politiky.“
„Navrhuji počkat až po volbách, kde se mohou dohodnout závazky vůči nové vládě,“ řekl de Jager. Upozornil na to, že Řecko nepřijalo veškerá opatření nezbytná ke schválení nového balíku pomoci: „Naše podmínky jednoduše ještě nebyly splněny,“ zdůraznil nizozemský ministr.“Naše důvěra dosáhla svého historického minima,“ dodal.
Určitý posun je v Řecku znát, tvrdí diplomaté
Finský diplomatický zdroj agentury Reuters vývoj jednání v Řecku ale také pochválil. Řekl, že se v získávání závazků od řeckých politiků výrazně pokročilo. „Řekněme, že výhled je dnes lepší než včera,“ řekl. Ve středu šéfové dvou řeckých vládních stran, socialista Jorgos Papandreu a konzervativec Antonis Samaras, poslali eurozóně dopisy, ve kterých se zavazují prosazovat slibované reformy i po dubnových volbách.
Šéf Euroskupiny Jean-Claude Juncker ve středu řekl, že eurozóna by mohla o balíku rozhodnout už v pondělí. Podle něj je ale ještě třeba ujasnit mechanismus dohledu nad prováděním reforem v Řecku a zajistit, že prioritou vládních výdajů bude dluhová služba.
Záchranný balík zřejmě nesníží řecký dluh tak, jak se čekalo
Záchranný balík ve výši 230 miliard eur, tedy 130 miliard eur od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF) a zhruba 100 miliard eur, které odepíší soukromí věřitelé Řecka, ale možná nesplní očekávání a nesníží dluh této jihoevropské země na požadovanou úroveň 120 procent HDP v roce 2020. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom informovala agentura AFP.
Vysoký úředník z eurozóny uvedl, že analýza ukázala, že díky tomu veřejný dluh klesne jen na 129 procent HDP. EU a Mezinárodní měnový fond ale stanovily 120 procent jako podmínku pro další podporu ze své strany.
Další úspory na řecké straně budou ale velmi obtížné. Opatření, která před několika dny řecký parlament schválil, v zemi vyvolávají masivní protesty.
