Pomoc Ukrajině. USA chtějí cvičit ukrajinskou Národní gardu | E15.cz

Pomoc Ukrajině. USA chtějí cvičit ukrajinskou Národní gardu

Pomoc Ukrajině. USA chtějí cvičit ukrajinskou Národní gardu
Zápis dobrovolníků do Národní gardy.
• 
ZDROJ: dw.de

ČTK

Vláda Spojených států příští rok plánuje cvičit ukrajinskou Národní gardu a dodávat jí výzbroj. Washington tak zesiluje svoji reakci na to, že Rusko podporuje separatisty působící na východě Ukrajiny, napsala agentura Reuters.

„Ministerstvo obrany a resort zahraničí informovaly Kongres o záměru použít 19 milionů dolarů (přibližně 400 milionů korun) k výcviku a vyzbrojení čtyř rot a jednoho taktického velitelství ukrajinské Národní gardy…,“ řekl mluvčí Pentagonu John Kirby.

USA tak podle něho chtějí podpořit snahu Národní gardy o posílení vnitřní obrany. Výcvik se bude konat na Ukrajině.

Americká vláda tento plán oznámila v době rostoucího napětí mezi Západem a Moskvou. Přišla s ním přibližně dva týdny poté, co nad východní Ukrajinou ovládanou proruskými separatisty byl sestřelen malajsijský civilní letoun.

Katastrofu nikdo z 298 lidí na palubě nepřežil. Spojené státy i jiné země tvrdí, že letadlo sestřelila ruská raketa odpálená z území ovládaného povstalci.

Dobrovolníci bez výcviku i disciplíny

Národní garda byla na Ukrajině obnovena v březnu 2014 jako součást snahy o posílení bojeschopnosti. Ukrajina v té době přiznávala, že bojeschopných má jen několik tisíc vojáků. Gardu tvoří lehce vyzbrojené jednotky, kterým však podle kritiků chybí disciplína i výcvik.

K těmto ukrajinským dobrovolníkům jsou výrazně tvrdší proruští separatisté. Zatímco vojáky berou jako zajatce, muže z dobrovolnických praporů na místě střílejí, uvedl The Guardian.

Aktuání situace na východě Ukrajiny

Události ukrajinské krize
21. listopadu 2013 - Ukrajinská vláda zastavila přípravy podpisu asociační dohody s EU. Předseda vlády Mykola Azarov zároveň vyzval k rozšíření hospodářské spolupráce s Ruskem.
22. listopadu 2013 - V Kyjevě vypukly protivládní demonstrace, které se rozšířily i do dalších měst a postupně si vyžádaly desítky obětí na životech.
29. listopadu 2013 - Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč na summitu Východního partnerství ve Vilniusu nepodepsal asociační dohodu s EU.
21. února 2014 - Prezident Janukovyč a opoziční předáci Arsenij Jaceňuk, Vitalij Kličko a Oleh Ťahnybok podepsali dohodu o ukončení krize.
22. února 2014 - Poslanci sesadili prezidenta Janukovyče a na 25. května vyhlásili prezidentské volby. Janukovyč uprchl, jeho úřad dočasně převzal předseda parlamentu Oleksandr Turčynov.
17. března 2014 - EU, USA a další země schválily sankce vůči představitelům Ruska a Krymu. Později byly sankce rozšířeny.
21. března 2014 - Rusko formálně završilo připojení Krymu k Rusku, které obyvatelé Krymu 16. března schválili v referendu.
- Ukrajinský premiér Jaceňuk podepsal s lídry unie na summitu v Bruselu politickou část asociační dohody EU s Ukrajinou.
6. dubna 2014 - Na východě Ukrajiny vypukly boje mezi proruskými radikály a oficiálními ukrajinskými silami.
25. května - Prezidentské volby vyhrál podnikatel Petro Porošenko, který získal 54,7 procenta hlasů, a byl tak zvolen již v prvním kole.
7. června 2014 - Porošenko byl inaugurován.
20. června 2014 - Ukrajinský prezident nařídil jednostranné zastavení palby v rámci mírového plánu, který předpokládá odzbrojení povstalců a jejich svobodný odchod z Ukrajiny.
21. června 2014 - Ruský prezident Vladimir Putin podpořil Porošenkovo rozhodnutí vyhlásit příměří.
23. června 2014 - V Doněcku se konalo první přímé jednání mezi vzbouřenci a zástupci vlády. Jednání vyústilo v závazek oboustranného zastavení palby. Příměří bylo 27. června prodlouženo do 30. června, bylo ale porušováno.
24. června 2014 - Putin navrhl horní komoře parlamentu, aby zrušila právo, které mu na jaře udělila k nasazení armády na Ukrajině k ochraně ruských krajanů. Parlament tak učinil 25. června.
27. června 2014 - Představitelé EU na summitu v Bruselu podepsali ekonomickou část asociační dohody s Ukrajinou.
30. června 2014 - Na Ukrajině ve 21:00 SELČ oficiálně skončilo příměří.
1. července 2014 - Ukrajinské vládní jednotky obnovily operace proti proruským povstalcům. Putin obvinil Porošenka z veškeré odpovědnosti za pokračování bojů.
2. července 2014 - Naději údajně přineslo jednání ministrů zahraničí Německa, Ukrajiny, Ruska a Francie v Berlíně. Podle šéfa německé diplomacie Franka-Waltera Steinmeiera se Ukrajina a Rusko domluvily na krocích k uklidnění situace.
4. července 2014 - Ukrajinská armáda dobyla městečko Mykolajivka v Doněcké oblasti.
5. července 2014 - Ukrajinské síly vnikly do bašty povstalců na východě Ukrajiny Slavjansku. Separatisté město opustili a prezident Porošenko dal armádě rozkaz vztyčit nad radnicí ukrajinskou vlajku.
6. července 2014 - Separatisté se stáhli do Doněcku. V očekávání střetu s ukrajinskou armádou posilovali obranu.
7. července 2014 - Tábor demonstrantů na kyjevském náměstí Nezávislosti byl napaden neznámými útočníky.
17. července 2014 - Malajsijské letadlo spadlo na východním území Ukrajiny, které ovládají proruští separatisté. Letoun patrně někdo sestřelil.
23. července 2014 - Separatisté sestřelili dva vojenské bitevníky v oblasti, kde spadl i malajsijský letoun.
26. července 2014 - Ukrajinské ozbrojené síly podle představitelů vlády v Kyjevě dál zatlačují proruské separatisty na východě země. Daří se jim prý postupovat zejména kolem strategicky významného města Horlivka severně od povstalecké bašty Doněcka.
31. července 2014 - Členské státy Evropské unie oficiálně schválily nové hospodářské sankce proti Rusku v souvislosti s jeho postupem v ukrajinské krizi. Moskva přistoupila k odvetě. Zakázala například dovoz určitých potravin z EU a Ukrajiny.

Autor: ČTK
 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!