Pouliční válka v Kyjevě graduje. Janukovyč dostal ultimátum

Pouliční válka v Kyjevě graduje. Janukovyč dostal ultimátum

Pouliční válka v Kyjevě graduje. Janukovyč dostal ultimátum Zdroj: CTK

Pouliční válka v Kyjevě graduje. Janukovyč dostal ultimátum
Pouliční válka v Kyjevě graduje. Janukovyč dostal ultimátum
Pouliční válka v Kyjevě graduje. Janukovyč dostal ultimátum
Ukrajina vře již dva měsíce, protesty si vyžádaly první oběti
Nepokoje v Kyjevě si vyžádaly první mrtvé (22. ledna 2014)
17
Fotogalerie
Ukrajinští opoziční lídři dali prezidentu Viktoru Janukovyčovi jednodenní ultimátum na vyřešení krize. Jinak svolají do kyjevských ulic nové protesty. Další schůzka se má konat dnes. Konflikt na Ukrajině má už možná až sedm obětí. Informují o tom ukrajinská média s odkazem na opoziční zdroje. Oficiální zdroje mluví o dvou mrtvých.

Drama v srdci Ukrajiny pokračovalo i v ranních hodinách. V Kyjevě dál hoří pneumatiky a pokračují menší potyčky. Demonstranti stavěli barikády nedaleko kyjevských vládních budov. „Stavíme je, abychom ochránili lidi, kteří tu nenásilně protestují. Speciální složky postupují extrémně proti mírumilovným občanům,“ konstatoval jeden z protestujících.

Jednání s prezidentem Janukovyčem nic nepřineslo a opozici došla trpělivost. Prezidentovi dala 24 hodin na to, aby našel cestu z krize. „Pokud se to nestane, můžu vám říct, co udělám. Nebudu žít v hanbě. Zítra spolu budeme pochodovat kupředu. Pokud to znamená kulku do hlavy, tak to bude kulka do hlavy. Alespoň je to čestné a statečné,“ podotkl jeden z lídrů opozice Arsenij Jaceňuk.

Oběti: oficiálně jsou dvě, podle opozice až sedm

Podle listu Ukrajinska pravda byl ve středu zastřelen muž ve věku mezi 20 a 25 lety. Do nemocnice byl přepraven bez známek života. Ve středu ráno navíc zemřel mladík, který byl postřelen při srážkách s policií. Zástupci opozice zároveň oznámili, že v úterý zemřel 22letý aktivista, který spadl z ochozu stadionu Dynama Kyjev, odkud demonstranti ostřelovali policejní oddíly petardami. Ukrajinský premiér Azarov nicméně označil vůdce nepokojů za teroristy.

Jeden z lékařů a také opoziční zdroj novinářům sdělil, že mladíka, jenž zemřel včera noci, pravděpodobně zabil policejní ostřelovač. „Pravděpodobně ho zabil ostřelovač ze zálohy,“ citují agentury anonymní zdroj z opozičních řad.

Mrtvým by měl být Serhij Nigojan, dvacetiletý aktivní účastník protivládních protestů z Dněpropetrovska. Jedna střela ho údajně zasáhla do šíje, druhá do hlavy. Podle ukrajinských médií zatím není jasné, zda byl zasažen gumovým projektilem či zda se policie uchýlila ke střelbě ostrými náboji. Nigojanovu smrt potvrdilo i vedení kyjevské policie. Oficální zdroje celkem uvádějí dva mrtvé, opozice pět až sedm obětí.

Většina demonstrantů ustoupila na několik desítek metrů z barikád, na kterých zůstalo několik desítek lidí. Demonstranti provolávali hesla jako „Vrazi!“ a „Sláva Ukrajině!“.

Podpora opozice z Prahy
Akce na podporu ukrajinské opozice se ve středu uskutečnila i v Praze na Václavském náměstí. Setkání pořádala Ukrajinská iniciativa v ČR. „Jak ukrajinský prezident tak vláda už přes dva měsíce nevyslyšely miliony lidí, kteří protestují proti jejich politice. Naopak se snaží vyvolat občanskou válku a místo vyjednávání s opozicí poštvávají na mírné protestanty těžkooděnce,“ uvedla k důvodům setkání na Václavském náměstí Marie Prokopjuková z pořádající iniciativy.

Brusel zvažuje sankce

Podle předsedy Evropské komise Josého Manuela Barrosa je Brusel šokován rozsahem nasazení ozbrojených sil proti demonstrantům. „Situaci budeme podrobně sledovat a zvážíme možné kroky EU a dopady na vztahy s touto zemí,“ řekl. Vládu i protestující také vyzval k ukončení násilí. Švédský ministr zahraničí Carl Bildt a jeho litevský protějšek Linas Linkevicius hovořili o možnosti uvalit na Ukrajinu sankce. Polsko si dnes kvůli kyjevským nepokojům předvolalo ukrajinského velvyslance.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov naopak už včera varoval evropské státy před zásahy do vnitřního dění na Ukrajině. Z rozdmýchávání nepokojů víní především demonstranty, jejichž chování je podle něj „úplné porušení evropských zvyklostí“.

Hrozí výjimečný stav

Protesty v Kyjevě vypukly před dvěma měsíci poté, co prezident Viktor Janukovyč odmítl podepsat dohodu o přidružení k Evropské unii a následně se sblížil s Moskvou. V neděli se situace vyhrotila poté, co protesty proti schválení nových zákonů, hrozících přísnějšími tresty demonstrantům, přerostly v potyčky radikálů s policií, které si vyžádaly desítky raněných na obou stranách.

Prezident Viktor Janukovyč vyzval obyvatelstvo k jednotě
„Nynější složité procesy se staly zkouškou státnické zralosti národa, jeho vnitřní jednoty a tolerance. Jsem přesvědčen, že z této zkoušky vyjde Ukrajina silnější a zocelená,“ uvedl prezident Janukovyč. Základem ukrajinské politiky je podle něj „ochrana národních zájmů, geopolitická vyváženost a humanismus“.

V ukrajinských vládních a parlamentních kruzích se nyní jedná o možnosti vyhlášení výjimečného stavu v zemi. Návrh má údajně podporu poslanců vládní Strany regionů, která má v parlamentu většinu. Policie ale výjimečný stav nedoporučuje. Taky úřad prezidenta uvedl, že to zatím v plánu nemá.

Opoziční předáci vyzvali prezidenta Janukovyče k přímému dialogu o východisku z politické krize, za které považují předčasné volby. Janukovyč, který jednání dosud odmítal, se třemi hlavními předáky opozice diskutoval asi tři hodiny. Podle jednoho z nich, Vitalije Klička, ale jednání nevedlo k žádnému konkrétnímu výsledku.

Ukrajina vře již dva měsíce, protesty si vyžádaly první oběti
21. listopadu - Ukrajinská vláda zastavila přípravy podpisu asociační dohody s EU. Předseda vlády Mykola Azarov zároveň vyzval k rozšíření hospodářské spolupráce s Ruskem. Parlament již předtím neschválil zákon umožňující léčbu vězněné expremiérky Julije Tymošenkové v zahraničí; vyřešení kauzy Tymošenkové byla jednou z podmínek EU pro podpis dohody.
24. listopadu - Desetitisíce lidí se v Kyjevě zúčastnily demonstrace „Za evropskou Ukrajinu“. Protesty pokračovaly i v následujících dnech a trvají dodnes.
25. listopadu - Ruský postoj k asociační dohodě mezi Ukrajinou a EU odmítli předseda EK José Barroso a prezident EU Herman Van Rompuy.
26. listopadu - Prezident Viktor Janukovyč a jeho ruský protějšek Vladimir Putin kritizovali EU kvůli jejímu postoji k Ukrajině.
27. listopadu - K demonstrantům se navzdory výhrůžkám ze strany ministerstva školství připojili studenti.
29. listopadu - Ukrajina na summitu Východního partnerství ve Vilniusu nepodepsala asociační dohodu s EU.
1. prosince - Na 100.000 přívrženců opozice, podle některých odhadů až 350.000, se v Kyjevě domáhalo odstoupení vedení země a vypsání předčasných voleb. Demonstranti obsadili radnici i sídlo odborů.
3. prosince - Vláda přestála pokus o vyslovení nedůvěry. Opozici chybělo 40 hlasů.
6. prosince - Prezident Janukovyč v Soči diskutoval s Putinem o připravovaném strategickém partnerství mezi oběma zeměmi.
8. prosince - V Kyjevě se shromáždily statisíce a podle některých zdrojů až milion účastníků protivládní demonstrace. V kyjevském štábu opozice se s opozičními vůdci Vitalijem Kličkem, Arsenijem Jaceňukem a Olehem Ťahnybokem setkala náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová. S opozicí se sešla také šéfka diplomacie EU Catherine Ashtonová, která předtím jednala s Janukovyčem.
11. prosince - Janukovyč po přímluvách Ashtonové vyzval opozici k dialogu.
14. prosince - Desítky tisíc lidí v Kyjevě podpořily snahu vlády o rozšíření hospodářských styků s Ruskem.
15. prosince - Brusel pozastavil jednání o smlouvě o přidružení Ukrajiny k EU.
16. prosince - Vůdce opozice Kličko se definitivně rozhodl kandidovat v prezidentských volbách v roce 2015.
17. prosince - Rusko výrazně snížilo cenu zemního plynu pro Ukrajinu a uvolnilo ve prospěch Ukrajiny ze svých devizových rezerv 15 miliard USD.
23. prosince - Prezident Janukovyč podepsal zákon o amnestii všech opozičních demonstrantů zadržených od 21. listopadu.
13. ledna - Soud potvrdil platnost ustanovení, podle něhož osoba se stálým bydlištěm mimo Ukrajinu není považována za osobu trvale žijící na jejím území. To by mohlo znemožnil účast v prezidentských volbách Kličkovi, který soud žádal o zrušení přijatého paragrafu daňového zákona.
16. ledna - Vládní většina protlačila při schvalování rozpočtu úpravu trestního zákoníku, která zpřísnila či zavedla postihy za účast na protestech u státních úřadů nebo za nepovolené stavby na veřejných místech. Prezident Janukovyč zákon podepsal 17. ledna.
22. ledna - Nová právní úprava namířená proti demonstrantům nabyla účinnosti. Z Kyjeva byli ohlášeni dva mrtví z řad opozičních aktivistů: jeden mladík podlehl střelnému zranění, druhý spadl ze třinácti metrů z ochozu stadionu Dynamo Kyjev. Policie začala odstraňovat barikády v metropoli.

Radek Palata: Ukrajina aneb Obroda mocnosti