Pověst Švýcarska jako finanční velmoci je v sázce

Švýcarsko, frank

Švýcarsko, frank Zdroj: profimedia.cz

Pod švýcarským bankovnictvím se povážlivě viklá stolička. Tradiční bašta globálních financí, jejíž popularita je dána i pověstným přítmím zdejších sejfů, se může brzy octnout pod palbou amerických vyšetřovatelů. Ti mají v hledáčku více než tucet švýcarských bank kvůli napomáhání k daňovým únikům bohatých Američanů. Jejich obvinění by zemi, jejíž bankovní sektor dosahuje bezmála pětinásobku HDP, mohlo způsobit fatální problémy.

Švýcarská vláda nyní hledá řešení, jak obejít zákon o bankovním tajemství, který je v platnosti od roku 1934, a dodat Americe požadované informace o klientech. Rozhodnutí vlády, jež trh očekává v nejbližších dnech, však připomíná Sofiinu volbu: Tak či onak se střadatelé v zemi už nikdy nemusejí cítit bezpečně jako dosud. Právě anonymita peněz byla hlavním lákadlem pro dva biliony zahraničních dolarů ve švýcarské správě.

„Vysoký objem zahraničních aktiv švýcarského bankovního sektoru vytváří prostor pro úprk spekulativního kapitálu,“ uvádí Petr Bittner z České spořitelny. Prudký odliv peněz by s sebou mohl vzít i hospodářskou prosperitu Švýcarska. Kandidátem na bernské horké peníze může být třeba Singapur: tamější banky již nyní spravují na 550 miliard dolarů aktiv a spekuluje se, že do konce dekády zdejší bilance narostou na čtyřnásobek. Švýcarsko má ale minimálně pro evropské peníze jedno prozaické kouzlo: Je za rohem. „Na regionální blízkost uslyší investoři i v elektronickém věku,“ dodává Bittner.

Hon na švýcarské banky už má svou první oběť: Nejstarší privátní ústav Wegelin po obvinění definitivně zavřel své brány. Ne snad kvůli osmapadesátimilionové pokutě od americké strany, ale kvůli ztrátě důvěry vkladatelů. „Pokud jste vyšetřováni ministerstvem spravedlnosti, magnetem pro peníze zrovna nejste,“ uvedl pro Bloomberg analytik Mediobanca Christopher Wheeler. Rostoucí nervozitu investorů lze vyčíst i z vývoje velkých i kantonálních bank na burze. Credit Suisse jen od poloviny května ztratila 17 procent, Julius Baer 13 procent, Basler Kantonalbank dokonce 27 procent. Zájem o švýcarské peníze rozpoutala až finanční krize, kdy slabé příjmy vlád vytvořily tlak na boj s daňovými úniky.