Povinná solidarita, rychlejší vracení migrantů. Země EU se shodly na migračních pravidlech

Finští pohraničníci eskortují migranty, kteří se objevili na severském hraničním přechodu Raja-Jooseppi

Finští pohraničníci eskortují migranty, kteří se objevili na severském hraničním přechodu Raja-Jooseppi Zdroj: Reuters

Státy Evropské unie a europoslanci se po mnoha letech snah shodli na nových migračních a azylových pravidlech evropského bloku. Série norem počítá mimo jiné s efektivnějšími kontrolami migrantů i rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Zavádějí také povinnou solidaritu všech států, které přetíženým zemím pomohou buď přijetím části migrantů, finančně nebo materiálně.

„Skvělá zpráva. Dokázali jsme to. Vyjednávali jsme v trialogu dva dny a dvě noci a je to tam,“ uvedla na sociální síti X eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. „Shodli jsme se na komplexním paktu o migraci a azylu s lepší ochranou našich vnějších hranic, větší solidaritou a větší ochranou zranitelných a žadatelů o azyl,“ dodala.

Aby norma začala platit, musí ji ještě schválit ministři členských zemí a plénum Evropského parlamentu, což je ovšem již považováno za formalitu. Nyní se očekává, že belgické předsednictví Rady EU zahájí práce na dokončení legislativních textů s cílem finálního schválení příští rok v únoru.

Video placeholde
Eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová oznamuje dohodu o nových migračních pravidlech • X/Ylva Johansson

Podle předsedkyně Evropského parlamentu Roberty Metsolaové vstoupí dnešní den do historie. „Je to den, kdy EU dosáhla přelomové dohody o novém souboru pravidel pro řešení migrace a azylu,“ uvedla na síti X. „Jsem velmi hrdá na to, že s paktem o migraci a azylu přinášíme potřebná řešení,“ dodala. Migrace byla podle ní problémem číslo jedna, o kterém mluvili obyvatelé EU během evropských voleb v roce 2019. Fakt, že bylo dosaženo shody do konce letošního roku, je velkým úspěchem před začátkem nového volebního roku, dodala. Příští volby do Evropského parlamentu se konají v červnu 2024.

Video placeholde
Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová hodnotí migrační dohodu • X/Roberta Metsola

„Normy, na kterých se dohodly španělské předsednictví a Evropský parlament, se týkají všech fází řízení o azylu a migraci, od prověřování nelegálních migrantů při příchodu do EU, sbírání biometrických dat, postupů pro podávání a vyřizování žádosti o azyl až po pravidla určující, který členský stát je odpovědný za vyřízení žádosti o azyl, a spolupráci a solidaritu mezi členskými státy i to, jak řešit krizové situace,“ komentoval dosažení dohody španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska, jehož země nyní EU předsedá.

Podrobné kontroly na vnějších hranicích

Migrační balíček se skládá z několika legislativních návrhů. Je mezi nimi například nařízení o screeningu, které zavádí povinné podrobné kontroly osob na vnějších hranicích. Dále balíček obsahuje revizi přijímací směrnice, která reguluje podmínky přijímání žadatelů o azyl, či revizi kvalifikačního nařízení, které upravuje podmínky, jež musí osoba splňovat pro nárok na mezinárodní ochranu. Vyřizování žádostí o azyl by mělo být nově rychlejší, první rozhodnutí by mělo nastat do šesti měsíců, uvedl v tiskové zprávě Evropský parlament. Hojně diskutovanou a klíčovou částí balíčku bylo nařízení o azylovém a migračním managementu (takzvané AMMR), které zavádí pravidla solidarity mezi členskými státy.

Na poslední části migračního balíčku, takzvaném krizovém nařízení, se zástupci členských států EU shodli letos na začátku října. Následně se začalo jednat právě v takzvaných trialozích, tedy mezi zástupci španělského předsednictví, Evropského parlamentu a Evropské komise.

Český ministr vnitra Vít Rakušan opakovaně zdůrazňoval, že pro Českou republiku bylo důležité, aby byly v normách jasně definovány tři způsoby solidarity se státy zatíženými migrací, z nichž každý musí mít stejnou hodnotu. Žádal rovněž, aby bylo na daném státu, který způsob si vybere.

„První způsob solidarity, který je dlouhodobě odmítán jako povinný a v červnovém návrhu jako povinný také není, jsou relokace migrantů. Potom je tu finanční solidarita a samozřejmě i technicko-logistická pomoc zemi, která je aktuálně postižena závažnou vlnou migrace,“ vysvětlil na začátku prosince v Bruselu Rakušan.

Výjimka pro Česko

Dohody o dvou problematických bodech migrační reformy, mezi kterými byla právě i výše zmíněná otázka solidarity, dosáhli ministři vnitra již na svém červnovém jednání. Tehdy byla rovněž vyjednána výjimka z povinnosti finančně pomáhat přetíženým jihoevropským státům pro ty země, které jsou zásadním způsobem dotčeny jiným typem migrace. V případě České republiky jde o uprchlíky z Ukrajiny.

Jak vypadá konečná verze právě mechanismu solidarity, je zatím nejasné, text všech dojednaných legislativních návrhů nebyl zveřejněn a nyní ho mají v rukou unijní právníci.

Maďarsko protestuje

Přestože migrační balíček byl odsouhlasen zástupci všech členských zemí EU, maďarský ministr Péter Szijjártó později podle agentur AFP uvedl, že Budapešť se nehodlá podílet na solidaritě mezi členskými státy. „Důrazně odmítáme tento migrační pakt,“ řekl šéf maďarské diplomacie. „Nepustíme (do Maďarska) nikoho proti naší vůli,“ dodal.

Cílem nově přijatého balíčku je podle místopředsedy Evropské komise Margaritise Schinase, aby se neopakovaly tragické události, ke kterým v souvislosti s migrací na území Evropy docházelo. Konkrétně zmínil nechvalně známý tábor pro migranty Moria na ostrově Lesbos, který vyhořel v září 2020, kdy v něm a jeho přilehlém okolí žilo téměř 13 000 běženců, ač kapacita zařízení byla jen asi 3000 osob. Nebo situaci na italském ostrově Lampedusa, který je častým cílem migrantů mířících na lodích ze severní Afriky do Evropy a kde jsou místní střediska také přeplněná.