Pandemie koronaviru má i své příznivé dopady, alespoň pro ekologii, jak se ukázalo v sousedním Německu. Země ušetřila za minulý rok osmdesát milionů tun CO2, a nečekaně tak splnila svůj dlouhodobý klimatický cíl. Poprvé také u našich sousedů vyprodukoval více elektřiny vítr než uhlí. Experti však zároveň varují, že tento úspěch je jen zdánlivý a následující roky odhalí trhliny v klimatické politice země považované za ekologickou velmoc.
„Přímo na hranici s Nizozemskem, uprostřed krásných rybníků a zelených ploch, leží říše divů Kalkar.“ Tak lákají návštěvníky majitelé zábavního parku Wunderland Kalkar. Tato „říše divů“ se nachází přímo v areálu bývalé jaderné elektrárny odstavené v roce 1995. Právě tady letos o Vánocích proběhl taky jediný opravdový velký vánoční trh, když většina podobných akcí v zemi byla kvůli pandemii koronaviru zrušená.
Během bezpečného drive-in vánočního trhu návštěvníci v podstatě nevystoupili z auta a v prostředí, kde stojí vysloužilé chladicí věže jaderných reaktorů, si mohli koupit třeba pražené mandličky. Právě Kalkar je jedním ze symbolů dlouhodobého německého experimentu s názvem „Energiewende“ – tedy odklonu jak od jádra, tak od fosilních paliv.
Jde o experiment, do kterého už německé vlády investovaly desítky miliard, a který má do poloviny století přijít na více než půl bilionu eur. Přesto se teď ukázalo, že Německo poprvé splnilo své vlastní emisní limity až díky velmi nevítané pomocí – pandemii koronaviru.
Koronavirus může za snížení emisí ze dvou třetin
Méně letů, méně tovární výroby, ale třeba i méně dojíždění do kanceláří a dalších „neekologických“ aktivit – to vše mělo v Německu nebývalý pozitivní dopad na snížení emisí skleníkových plynů. Země podle plánu původně počítala s tím, že v roce 2020 sníží emise o čtyřicet procent oproti výchozímu roku 1990. Podle aktuálních dat Německo tento cíl dokonce překročilo, oproti roku 1990 se snížily emise o 42,3 procenta.
Německo tedy loni vyprodukovalo o osmdesát milionů tun emisí méně. To však podle expertů není důvod k velké radosti. Z výpočtů totiž zároveň plyne, že za tento výsledek mohou ze dvou třetin právě opatření proti koronaviru. V roce 2021 se pak očekává postupné nastartování ekonomiky a s tím související opětovné zvýšení emisí.
Reálný úspěch si může přičíst pouze odvětví výroby elektřiny. „V roce 2020 se tu projevily reálné účinky opatření na ochranu klimatu, snížení CO2 způsobilo především nahrazování uhlí plynem a obnovitelnými energiemi,“ vysvětlil ředitel společnosti Agora Energiewende Patrick Graichen, který dodal, že v roce 2020 bylo taky v Německu poprvé vyrobeno více elektřiny z větrné energie než z uhlí. Zbavit se uhlí do roku 2038 je jedním z vytyčených cílů zmíněné energetické transformace Německa.
Na rozdíl od celé řady evropských zemí se ale Německo zároveň zbavuje i energie z jádra. Poslední jaderná elektrárna u našich sousedů přestane fungovat už v roce 2022. Důsledek rozhodnutí vlády Angely Merkelové, které následovalo bezprostředně po katastrofě jaderné elektrárny v japonské Fukušimě v roce 2011.
Až do tohoto roku přitom hlava německé vlády bojovala za prodloužení životnosti německých reaktorů tak tvrdě, že si vysloužila přezdívku „atomová kancléřka“, a čelila výtkám, že je ve vleku jaderné lobby. Po Fukušimě změnila kurz o 180 stupňů, podle kritiků především proto, aby uchlácholila znepokojené voliče. „Energiewende“ tím ale přibyl problém navíc – Německo svou rozvodnou síť ochudilo o bezemisní elektrárny, které mohly vyvažovat výkyvy v produkci obnovitelných zdrojů.
Klima jako největší politické téma
V roce 2011 Německo přijalo v rámci Energiewende i další důležité závazky, které vytyčily cestu k energii z obnovitelných zdrojů. V dlouhodobém plánu „Energiewende“ počítá s tím, že do roku 2050 bude většina energie (celkem 60 procent) v zemi získaná z obnovitelných zdrojů, jako je větrná, vodní či solární energie. Dále se počítá například se snížením emisí do roku 2030 o 55 procent, do roku 2040 o 70 procent a do roku 2050 až o 95 procent oproti roku 1990, který slouží jako srovnávací základna.
Až do příchodu koronaviru představovalo klima téma číslo jedna německé politiky a rok 2021 je pro Německo rokem voleb. Dá se předpokládat, že pokud epidemie do zářijového hlasování poleví, stane se z energetiky opět jedno z klíčových politických témat. Tím spíš, že strana Zelených si vede v průzkumech velmi dobře a má nakročeno ke vstupu do vládní koalice. A spolu s tím se také budou intenzivně řešit problémy, které se „Energiwende“ staví do cesty.
V solární energii Němci zaspali
Znovu se také rozproudí spor mezi stoupenci razantnější klimatické politiky a těmi, kdo mají strach, že omezování emisí bude omezovat i růst německé ekonomiky. Ekonom Christoph Burger z vysoké školy ESMT v Berlíně taky upozorňuje na to, že Německo zaspalo například v oblasti vývoje solárních systémů zejména oproti Číně, která vyrábí tato zařízení levněji a efektivněji. Ve výsledku si tak Němci solární panely objednávají právě z Číny.
A do cesty energetické transformaci Německa se staví další a další problémy. Jedním z nich je propad při stavbě větrných elektráren. Proti těm velmi často protestují jak lidé v místě jejich stavby, tak ekologické organizace: větrné rotory totiž představují nebezpečí pro vzácné druhy ptáků.
Podle Burgera je však přechod k zeleným energiím nevyhnutelný a jeho prosazování pomůže i změna politického vedení ve Spojených státech amerických. „Jde o globální trend, který dobře ilustruje i to, co můžeme sledovat v Saudské Arábii. Dokonce saúdskoarabská státní ropná společnost Saudi Aramco, která je největší firmou svého druhu na světě, nově oznámila, že se zapojuje do aktivit na snížení emisí uhlíku a do ochrany přírody,“ říká expert Burger pro deník E15.
A právě Saudská Arábie, země bohatá díky ropě, představila nyní svůj projekt futuristického ekologického města, kde „nebudou auta, ulice ani uhlíkové emise“ a lidé budou žít v souladu s přírodou. Jde o součást projektu NEOM a jeden z dílků dlouhodobého plánu reforem, jak vymanit saúdskoarabskou ekonomiku ze závislosti na ropě.
Touto cestou se vydává i řada velkých německých firem, včetně největšího energetického koncernu v zemi. Gigant RWE chce být klimaticky neutrální do roku 2040. Firma Bosch dokonce už v tomto roce. Volkswagen nechává jako kompenzaci za emise sázet stromy. Podle ekonoma Burgera za tím není jen snaha upokojit veřejné mínění, ale i strategie: „Firmy, které se tomuto trendu přizpůsobí, budou mít v budoucnu výhodu oproti konkurenci, zejména s příchodem nových regulací a zdaněním produkce CO2. Německé firmy si to stále více uvědomují.“
