Ruská státní společnost Gazprom zahájí tento pátek konstrukci finálního úseku z celkem 1230 kilometrů dlouhého plynovodu Nord Stream 2. A to i navzdory skutečnosti, že se tím vystavuje hrozbě dalších amerických sankcí. Zprávu přinesl britský deník Financial Times. Kolosální projekt za 9,5 miliardy eur je dlouhodobě předmětem kontroverzí a mezinárodních sporů.
Plynovod Nord Stream 2, který bude po dně Baltského moře zajišťovat dodávky zemního plynu z Ruska do západní Evropy, se realizuje už šestým rokem a v tuto chvíli je z 94 procent hotov. Dostavět posledních 75 kilometrů u pobřeží Dánska a Německa během letošního roku ale nebude pro Gazprom vůbec jednoduché, připomíná Financial Times nebo americký server Politico.
Práce na plynovodu, které měly původně skončit loni, byly od prosince 2019 pozastaveny. Spojené státy podporované Polskem a několika dalšími zeměmi tvrdí, že se ve skutečnosti jedná o politický projekt, jehož účelem je zvýšit závislost Evropy na Kremlu. Rusko a Německo ovšem tuto interpretaci odmítají, Nord Stream 2 je podle nich pouze soukromou byznysovou záležitostí, která má vyřešit vzrůstající poptávku po zemním plynu v EU.
Tlak USA
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa nicméně stavbu zdržuje tím, že uvalila sankce na evropské společnosti, které se na ní podílejí, a začala EU nabízet své vlastní dodávky plynu. To vyvolalo bouřlivou debatu o tom, zda by si Evropa neměla svoji energetickou strategii určovat sama bez cizího vměšování.
Dokončení plynovodu se snaží zabránit též někteří ekologičtí aktivisté a v září projekt zkomplikovala i aféra kolem otravy ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného. Po zastavení Nord Streamu 2 tehdy volali například kandidáti na příštího německého lídra po odchodu Angely Merkelové – Friedrich Merz a Norbert Röttgen.
Sázka na Bidena
Gazprom je přesto odhodlán dotáhnout rozdělanou práci do konce a jeho vedení chce mít nyní plynovod hotový zhruba za čtyři měsíce. „Americké sankce projekt zpomalí, ale nezabrání jeho dokončení. Moskva s pomocí Berlína nakonec najde cestu, jak je obejít,“ řekla FT Naz Masraffová z konzultační firmy Eurasia Group. Podle ní by mohla být nová americká administrativa prezidenta Joea Bidena, jež nastoupí do Bílého domu již za několik dní, mnohem více nakloněna kompromisu.
„Biden bude mnohem ohleduplnější než Trump k evropské, a zejména německé citlivosti na Nord Stream 2 v kontextu posilování transatlantických vazeb,“ myslí si Masraffová. Také ruský prezident Vladimir Putin se před časem zavázal, že plynovod postaví bez ohledu na námitky z Washingtonu.
Obejít sankce
S nápadem, jak obejít americké sankce, přišla minulý týden rovněž německá spolková země Meklenbursko-Přední Pomořansko. Ta plánuje založit novou environmentální nadaci, která bude financovat dokončení Nord Streamu 2, a poslouží tak jako štít pro ostatní firmy. I kdyby na ni USA uvalily postihy, nebude to nikomu vadit, protože nadace vznikne pouze k tomuto konkrétnímu účelu a v budoucnu se na žádných dalších projektech nebude podílet.
Přibližně dvacet milionů eur by měl do nadace vložit samotný Gazprom a dalších 200 tisíc eur přidá německý stát. Spolková vláda Meklenburska-Předního Pomořanska již vytvoření organizace schválila. Ještě však musí dostat povolení od německých regulačních orgánů.
Ačkoli celý plynovod vlastní společnost Gazprom, polovinu nákladů na jeho konstrukci zaplatilo Německo a pět evropských korporací – Shell, Uniper, OMV, Wintershall a Engie. Po jeho zprovoznění se má dvojnásobně navýšit přepravní kapacita zemního plynu pod Baltským mořem ze současných 55 miliard kubických metrů ročně na 110 miliard.
