Stále více Japonců si nemůže dovolit odchod do důchodu. Japonský trh práce jim přitom obvykle nabízí jen špatně placená a fyzicky náročná zaměstnání, píše deník The Japan Times.
Kojči Kašiwa po většinu svého života vedl malé tokijské vydavatelství. Některé z titulů, které vydal, mu vynesly i 30 milionů jenů (pět milionů korun). Poměrně výnosné podnikání mu umožnilo utrácet za starožitnosti a věnovat se dalším nákladným koníčkům. Začal také sázet na dostizích. Do toho přišel vzestup digitálních médií, který zasáhl tradiční vydavatelský byznys. Když mu bylo 65 let, nakupil již tak vysoké dluhy, že úřady začaly zabavovat jeho majetek. Nyní mu je 76 let, a přestože před nedávnem utrpěl mrtvici, stále pracuje. Obvykle řídí provoz na staveništích. „Vydělávám kolem 180 tisíc jenů měsíčně, pracuji pět nebo šest dní v týdnu. Můj roční příjem je kolem dvou milionů jenů, jako vydavatel jsem vydělával sedmkrát více,“ říká pro Japan Times. Průměrná roční mzda v Japonsku je zhruba 4,5 milionu jenů (760 tisíc korun).
Lidí jako Kojči Kašiwa je v Japonsku stále více, a to i kvůli rychlému stárnutí obyvatelstva. Podle aktuálních dat ministerstva vnitra tvoří Japonci starší 75 let poprvé přes 15 procent populace. Lidí přes 65 let je 29,1 procenta, což je vůbec nejvíce na světě. Do roku 2065 má tento poměr vzrůst na více než 38 procent.
Spolu s tím roste i počet pracujících seniorů, aktuálně již osmnáctý rok v řadě. Pracuje přes devět milionů Japonců starších 65 let, tedy asi 13,5 procenta všech pracujících. Mezi 65. a 69. rokem pracuje dokonce více než polovina Japonců. Podle vládního průzkumu z roku 2021 chce dále pracovat přes 40 procent zaměstnanců starších šedesáti let, což je více než v zemích, se kterými cenzus Japonsko srovnával – v Německu, Švédsku a v USA.
Nízký státní důchod
Japonci povinně přispívají pevnou částku do národního penzijního systému. Nárok na důchod vzniká v 65 letech, pokud nastávající důchodce přispíval do státního systému po 40 let. Vyplácená penze je pro všechny stejná a velmi nízká. Vedle toho fungují zaměstnanecké penzijní fondy, které většině Japonců zajišťují podstatně vyšší důchody. Jak se ale prodlužuje naděje na dožití obyvatel, nemusejí lidem peníze naspořené v těchto systémech stačit. Ještě horší pak je situace pro ty, kterým je vyplácena jen státní penze.
Z(a)tracená čísla: Důchody v Česku
Vůle lidí pracovat do pozdního věku souzní s vládní politikou, která se snaží prosazovat reformy pracovního trhu. Ty mají pomoci vykompenzovat velmi nízkou porodnost a narůstající náklady na zdravotní péči a výplaty penzí.
Zatímco dříve bylo obvyklé, že japonské firmy nařizovaly zaměstnancům odejít na odpočinek v 60 letech, nyní zákon nařizuje posunout tento termín nejméně na 65 let. A od loňského roku jsou firmy povinné zajišťovat pracovní příležitosti i pro zaměstnance do 70 let věku.
Omezená praxe, špatně placená práce
V praxi je ovšem japonský pracovní trhy velmi rigidní, píší Japan Times. V poválečném Japonsku bývalo obvyklé, že lidé zůstávali celý život věrní jednomu zaměstnavateli. To nyní znamená, že především starší lidé mají velmi úzce zaměřené pracovní zkušenosti. Podle údajů z roku 2020 tak byli tři ze čtyř zaměstnanců ve věku přes 65 let zaměstnaní na nekvalifikovaných a nízce placených pozicích.
„Starší lidé hledající práci se obvykle uchytí v bezpečnostních agenturách jako uklízeči nebo správci nemovitostí,“ popisuje sociolog Tomohito Tanaka. To je i příklad Tetsura Kanzakiho, který ve svých 67 letech pracuje šest dní v týdnu jako správce budovy poté, co po mnoha letech odešel ze společnosti dodávající medicínský materiál. Podle celonárodního průzkumu pracuje v Japonsku 150 tisíc správců budov, jejichž věkový průměr přitom přesahuje 53 let. Velká japonská realitní společnost Mitsui Fudosan Residential Service, pro niž pracuje i Tanaka, uvedla, že nedávno obdržela žádost o zaměstnání i od osmdesátiletého uchazeče.
Japonský premiér Fumio Kišida během jedné ze svých prvních řečí po loňském nástupu do úřadu slíbil vytvoření takového sociálního a daňového systému, který bude zaměřený na všechny generace včetně seniorů. „Chceme zaplašit obavy lidí ze života do sta let,“ prohlásil. Zda se mu to podaří, zůstává otázkou.
