Penzijní systém dosáhne v příštím roce dalšího neblahého rekordu. Zatímco letos si stát musel na starobní, invalidní nebo pozůstalostní důchody půjčit 36 miliard korun, napřesrok to bude skoro dvojnásobně více. Z návrhu státního rozpočtu plyne, že výdaje převýší příjmy ze sociálního pojištění o 63 miliard. Pokračování mimořádných valorizací důchodů, které způsobuje vysoká inflace, by konečnou částku ještě zvýšilo. Že se lidé na odpočinku dočkají přilepšení nejen v lednu, ale i v polovině roku je pravděpodobné.
Schodek penzijního systému, který je silně závislý na vybraném pojistném, se bude v příštích letech prohlubovat. To je jeden z hlavních důvodů, proč bude nutné zvýšit věk odchodu do důchodu. „V budoucnu se tomu nevyhneme. Posunutí hranice bude nezbytně nutné kolem roku 2030,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) s odkazem na dosavadní závěry důchodové komise.
Jak se v září valorizovaly důchody:
Že deficit takzvaného důchodového účtu poroste, vychází i Národní rozpočtové radě. V polovině století by saldo mohlo dosahovat čtyř procent hrubého domácího produktu. V současných cenách by tak výdaje na penze byly vyšší než příjmy o 250 až 300 miliard korun. Místo 8,5 procenta HDP vynakládaných na důchody nyní, by systém polykal 13 až 14 procent HDP.
„Pokud nebudeme dělat nic, neznamená to, že by nebylo na důchody. Ale velikost těch výdajů, které bychom drželi bez krytí příjmů, by způsobila dramatické omezování všeho ostatního ve veřejném sektoru,“ uvedl před měsícem šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.
Česká společnost stárne. Nyní tvoří lidé nad 65 let asi pětinu obyvatel, v 50. letech tohoto století by to mohla být třetina. Podle střední varianty propočtů by starších osob mohlo být asi o 700 tisíc více než dnes, tedy přes tři miliony. Výdaje na důchody začnou prudce stoupat právě od 30. let, kdy začnou odcházet na odpočinek silné ročníky ze 70. let, takzvané Husákovy děti.
Jurečka chce návrh penzijní reformy v legislativním znění předložit vládě do konce příštího roku, debatovat o parametrických změnách hodlá také s opozicí. Mezi zvažovaná opatření patří zvýšení výnosnosti spoření do třetího důchodového pilíře nebo podpora zaměstnávání lidí ve věku nad 65 let.
Co se týče mimořádných valorizací důchodů, které byly letos už dvě a zatížily systém třemi desítkami miliard korun, záleží na vývoji inflace. Ministerstvo práce zatím připouští, že penze by se mohly výjimečně zvýšit v polovině příštího roku. Problém je však v tom, že stát pomáhá především těm, kteří to moc nepotřebují. O 1500 až 2500 korun rostou nadprůměrné důchody v rozmezí od 20 do 40 tisíc korun, přičemž drtivá většina ostatních seniorů s výrazně nižšími důchody si polepší pouze o stokoruny.
Pravidla řádné a mimořádné valorizace by podle mluvčího rezortu práce Jakuba Augusty mohla být upravena v rámci důchodové reformy. Vláda a parlament by se měly změnami zabývat zřejmě až ve druhé polovině roku 2023.
