Pracují severské národy více než jižanské? Aneb mýtus o líném jihu a pracovitém severu
Na problém geograficky podmíněné pracovní morálky se dá pohlížet ze dvou hledisek. Jednak podle toho, kolik hodin lidé v daném státě průměrně odpracují za rok, jednak podle toho, kolik let ze svého života průměrně odpracují před odchodem do penze. Zamýšlel se nad tím nizozemský výzkumník Alexandre Afonso.
Lidé v severských zemích na první pohled skutečně pracují déle a do penze odcházejí později než obyvatelé v jižně položených státech. Nejdéle v Evropské unii podle údajů Eurostatu pracují Nizozemci, v průměru zhruba čtyřicet let. Před nimi jsou ještě se 47 lety Islanďané a se 42,5 lety Švýcaři, i když ti nepocházejí z členského státu EU. Při pohledu na severozápad a severovýchod je to podobné. Britové pracují 38,9 roku, Dánové 39,6 Němci 38,4 Norové 39,2, Švédi 41,7 a Finové 38 let.
Na opačném konci pak se nepřekvapivě nacházejí státy jižní. Itálie s 31,6 lety práce, Řecko s 32,7 lety, Španělsko s 35,1 lety a o něco výkonnější Portugalsko s 37,7 lety práce v průběhu života.
Kolik let lidé v dané zemi průměrně odpracují|
Další pohled na základě údajů OECD ukazuje, kolik hodin zaměstnanec v dané zemi za rok průměrně odpracuje. V tomto případě se však trend poněkud překvapivě liší. Nejméně odpracují Němci (1363 hodin), potom Dánové (1392), Norové (1416) a Nizozemci (1433). Naopak nejvíce hodin odpracují lidé v Řecku (1956), Polsku a Česku (shodně 1792).
Kolik hodin ročně průměrně odpracují lidé v dané zemi|
Data tedy ukazují, že lidé v severských zemích pracují více let a méně hodin ročně, kdežto v jižních naopak méně let a více hodin za rok. Jednou z příčin může být rozdílná struktura ekonomiky. Země na jihu mají více prací s nižší kvalifikací, které souvisejí s více odpracovanými hodinami za rok, ale v pozdějším věku už je není tak snadné vykonávat. Platí to například o práci v továrnách nebo na stavbách.
Oproti tomu na severu je více kvalifikovaných pracovních pozic, na nichž lidé pracují méně hodin týdně, ale svou profesi mohou vykonávat i v pozdějším věku. Typicky k nim patří daňoví poradci či auditoři.
Porovnání očekávaného pracovního života a hodin odpracovaných za rok|
Z logiky věci tedy vyplývá, že by se rozdíly v pracovním úsilí na severu i jihu mohly v zásadě vyrovnat, takže ve výsledku by všichni odpracovali zhruba stejně. Tak tomu ovšem není. Jak dokládá níže uvedená tabulka, při vynásobení celkového počtu hodin za rok počtem průměrně odpracovaných let, se objeví pozoruhodné rozdíly.
Nejvíce toho podle tohoto přepočtu odpracují Estonci (přes 68 tisíc hodin) a nejméně pracující v Lucembursku (51 tisíc hodin). Pomyslné dělení na tvrdě pracující sever a líný jih tak poněkud kulhá. Řekové, Španělé či Portugalci tak podle zmíněného přepočtu pracují více než Němci, Belgičané, Dánové nebo Norové. Jistou výjimku představují Italové, kteří se i v tomto srovnání řadí mezi státy s nejméně odpracovanými hodinami.
Celkový počet hodin, které za svůj život odpracují lidé v dané zemi.|
O severských zemích se často hovoří jako o zemích s vysokou produktivitou, což v zásadě vychází. Seveřané pracují relativně méně, ale jsou produktivnější. V produktivitě v Evropě podle Eurostatu vedou Irové následovaní Lucemburčany, Belgičany, Nory, Švýcary, Rakušany a Dány. Nejnižší produktivita naopak připadá na vrub Estonců, Poláků, Slováků, Portugalců, Řeků a také Čechů.