Praská železná bublina? Zpomalení Číny ohrožuje Austrálii
Tuna železné rudy se v roce 2000 podle agentury Reuters prodávala za pouhých 13 dolarů, minulý rok ale cena vystoupala až na 200 dolarů. Byl za tím hlavně prudký nárůst čínské poptávky po oceli. Vedlo to k prudkému nárůstu zisku těžařů v Austrálii – místního BHP Billiton a britsko-australského Rio Tinto. Spolu s brazilskou Vale ovládají skoro 70 procent mezinárodního obchodu s touto surovinou.
Jenže čínské zpomalování ekonomiky a klesající poptávka australské těžaře ohrožuje. Cena tuny železné rudy je podle australských dat na 136 dolarech. Někteří analytici očekávají pokračování propadu, protože Čína možná zaznamená vůbec první meziroční pokles ve výrobě oceli v posledních třech dekádách.
Larry Elliott na blogu britského Guardianu cituje švýcarského investora Marca Fabera. Ten prohlásil, že v uplynulých 40 letech byly čtyři velké bubliny. V sedmdesátých letech zlato, v osmdesátých index Nikkei, v devadesátých Nasdaq a teď je to železná ruda, když se její cena v průběhu desetiletí více než zdesetinásobila.
Vše poháněl čínský ekonomický boom – ocel byla potřeba hlavně pro grandiózní stavitelské plány. V posledních 15 letech Čína postavila skoro 100 milionů nových domů.
Austrálie, železná ruda |
Austrálie z toho dlouho těžila. Čtvrtina exportu země jde právě do Číny a železná ruda z toho tvoří 60 procent. Právě silná čínská poptávka po rudě byla podle Elliotta vedle zdravého australského bankovnictví v letech globální krize 2008 a 2009 důvodem pro to, že se Austrálie vyhnula recesi.
Jenže zpomalil, do milionů postavených domů se nechce nikdo nastěhovat, některé nové čtvrti působí jako města duchů. Přehřátý není v Číně jen trh s nemovitostmi. Mnoho průmyslových areálů jede na půl plynu. Australští těžaři a celá tamní ekonomika tak je jako na trní, jak moc tvrdé bude čínské přistání z dřívějších investičních výšin.