Zmíněný zákon rozšiřuje přístup úřadů k internetovým datům a dává policii a tajným službám rozsáhlejší pravomoci ke sledování telefonické a internetové komunikace. Podle kritiků to ale činí v nepřípustné míře.
Komise konstatovala, že je třeba stanovit účinný dozor, aby bezpečnostní orgány nemohly svévolně nahlížet do soukromí polských občanů. Experti RE dospěli k názoru, že v případě takzvaných metadat - což jsou například údaje o účastnících telefonního hovoru - by policie měla žádat o svolení soud. Neměla by je zároveň uchovávat příliš dlouhou dobu.
„Polsko se dočkalo kritiky, ale není v tomto směru osamoceno,“ uvedl mluvčí RE Panos Kakaviatos. Sporné části zákona se podle něj nijak zvláště neliší od norem, které ve snaze předcházet teroristickým hrozbám přijímají jiné země.
Širší možnosti sledování komunikace dává policii i nový protiteroristický zákon, který schválil parlament. Podle vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) má zajistit „nulovou toleranci pro teroristy“ a umožňuje například monitorování telefonické a internetové komunikace u podezřelých osob včetně cizinců. Úřadům dává rovněž možnost blokovat obsah na internetu, zakázat veřejná shromáždění nebo v případě nouze nařídit nasazení odstřelovačů.
Opozice se obává, že i tento zákon přinese další omezení občanských svobod. Poslankyně Monika Wielichowská z Občanské platformy (PO) se domnívá, že nová pravidla vedou Polsko na cestu k diktatuře. Ministr vnitra Mariusz Blaszczak je naopak toho názoru, že zákon posílí veřejnou bezpečnost. V parlamentu pro něj hlasovalo 249 poslanců, 173 jich bylo proti. Aby vstoupil v platnost, musí ho ještě schválit senát a podepsat prezident.
Média i zástupci konzervativní vlády se shodují, že kritika komise je nyní mírnější než v únoru, kdy měli evropští právní znalci na stole zákon o ústavním soudu. Komise tehdy zhodnotila jako neústavní volbu nových členů ústavního soudu. Nelíbila se jí ani novela ústavního zákona prosazená vládou premiérky Beaty Szydlové, podle níž by nejvyšší soudní instance v zemi měla rozhodovat za účasti nejméně 13 z celkem 15 soudců, a navíc dvoutřetinovou většinou, přičemž dosud stačilo devět soudců a prostá většina. Podle expertů RE to může učinit ústavní soud neefektivním.
Názory renomované Benátské komise nejsou právně závazné, jde však o mimořádně respektovanou součást evropského práva. Zástupci polské vlády se opakovaně vyjádřili, že budou na její názor brát zřetel.
