Nyní se podle studie mezinárodní právní kanceláře CMS situace trochu vyrovnává: sice stále vítězí kupující, podmínky pro majitele prodávaných firem se ale zvolna zlepšují. To, zda je trh kupců či prodávajích, je dáno nejen cenou dosaženou při prodeji podniků, ale i podmínkami kupní smlouvy, jež může hrát ve prospěch té či oné strany.
„Když prodávající, i přes současné těžkosti, sežene kupce, může si vyjednat dobré podmínky pro alokaci rizika. Zlepšení pozice prodejců může být částečně vysvětleno vysokou kvalitou prodávaných aktiv, která vede ke zdravější konkurenci mezi potenciálními kupci,“ uvedla šéfka pražské kanceláře CMS Helen J. Rodwellová.
Podle studie CMS během finanční krize byly v kupních smluvách nastavovány delší časové lhůty a vyšší finanční rámce pro odpovědnost prodávajícího za škodu. Podíl limitů odpovědnosti pro prodávající, které by přesahovaly polovinu kupní ceny, loni v Česku a okolních zemích klesl ze 64 procent všech transakcí na 39 procent – to je nejnižší počet v EU po Francii.
Podle Rodwellové je to dáno tím, že investoři vnímají riziko regionu CEE jako nižší, už je nehodnotí tak rizikově jako rozvíjející se trhy. Další aspekt smluv, který potvrzuje trend posilování pozice prodejců, je podle právníků vyšší využití fixních kupních cen, tedy cen, které se v průběhu dokončování transakce nemohou změnit. Ty se na všech obchodech v roce 2011 podílely pětinou, loni už celou polovinou.
Specifičnost sředoevropského regionu spočívá v rozsáhlém využívání arbitrážní doložky. Loni ji mělo 64 procent kupních smluv. Průměr EU je přitom 33 procent a třeba ve Velké Británii byly rozhodčí doložky jen u čtyř procent smluv. Podle CMS se k nim investoři uchylují, pokud chtějí soukromé řízení či v takových destinacích, kde jsou časové a finanční náklady soudů nejisté a verdikty nepredikovatelné. Popularita arbitrážních řízení v EU klesá. I v regionu CEE byla na začátku krize na úrovni 81 procent.
