Aktualizováno: Prezident Pavel v Praze přijal šéfa americké diplomacie Blinkena
V Praze dnes začíná dvoudenní neformální setkání ministrů zahraničí států Severoatlantické aliance (NATO). Hlavním tématem akce, která bude přípravou na červencový alianční summit ve Washingtonu, by měla být válka na Ukrajině. Na okraj setkání se koná řada bilaterálních jednání, několik českých politiků se setkalo například s americkým šéfem diplomacie Antonym Blinkenem. Prezident Petr Pavel pak udělí Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi.
Zasedání v Praze je připomenutím letošního 25. výročí členství Česka v NATO a 75. výročí od založení aliance. Podle ministerstva zahraničí jde o největší alianční akci v Česku od summitu NATO v Praze v roce 2002. Vrchní ředitel sekce bezpečnostní a multilaterální MZV a budoucí český velvyslanec při NATO David Konecký řekl, že jednání slouží k tomu, aby ministři projednali citlivé záležitosti, u nichž mohou být nejasnosti. Jednání je velmi úzce spojené s úspěchem summitu ve Washingtonu. Hlavním místem konání zasedání je Černínský palác.
Ministryně Černochová přivítala amerického ministra Blinkena na letišti v Kbelech a po krátkém setkání řekla, že pro českou pomoc Ukrajině je nezbytná podpora ze strany Spojených států a úzká česko-americká spolupráce.
Šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) se dnes dopoledne v Praze sešel se svou kanadskou kolegyní Mélanie Jolyovou. Shodli se na jasné podpoře Ukrajiny napadené Ruskem, uvedl Lipavský na sociální síti X.
„Shodli jsme se na jasné podpoře Ukrajiny a její obnově, včetně návratu unesených ukrajinských dětí. Těším se na další spolupráci a návštěvu Kanady,“ napsal Lipavský.
Blinken ocenil pomoc Česka na Ukrajině
Lipavský se poté sešel i s Blinkenem. Lipavský s americkým protějškem probrali bezpečnostní problematiku, obranu i ekonomiku. Vztahy mezi USA a Českem jsou výjimečné, řekl Lipavský. Šéf americké diplomacie Blinken ocenil českou podporu Ukrajině, zmínil výcvik vojáků i poskytnutí důležitého vojenského vybavení zemi napadené Ruskem.
Ministři také podepsali memorandum o spolupráci s Global Engagement Center (Stadep) v boji proti dezinformacím. Podle Lipavského to dokazuje, že země vnímají vměšování do vnitřních záležitostí jako hrozbu. Blinken uvedl, že jde o 17. podobné memorandum, které USA se spřátelenými zeměmi podepsaly.
Podle Blinkena je podobné partnerství důležité k rozvoji kapacit, technických prostředků, lidských zdrojů, organizační struktury či institucí. Dezinformace označil za „jed vstřikovaný do našich demokracií našimi nepřáteli.“
„Chceme posílit demokratické instituce. Jedná se o střet mezi demokraciemi a autokraciemi i v této oblasti. USA i ČR mají zkušenosti se zahraničním vměšováním, Kreml útočí tímto způsobem na demokracie po celém světě, i formou dezinformací a propagandy. Tuto hrozbu nesmíme podceňovat,“ podotkl český ministr.
Lipavský uvedl, že je nutné udělat vše pro podporu Ukrajiny, která rychle potřebuje zbraně. „Evropa musí podporovat Ukrajinu, jak je to v jejích silách,“ řekl. „Potřebujeme strategii na zadržení Ruska, strategii, abychom zastavili ruské imperialistické ambice na hranicích,“ dodal. S Blinkenem hovořil i o spolupráci v energetice či bezpečnostní situaci na Blízkém východě.
Českou pomoc Ukrajině ocenil i Blinken. „Vidíme, co Česká republika dělá, jak podporuje Ukrajinu v boji proti ruské agresi, jak vycvičila tisíce vojáků a jak zaslala stovky milionů na podporu Ukrajiny,“ uvedl. „Jedná se o důležité vybavení, které ukrajinská armáda používá v boji proti ruské agresi,“ dodal šéf americké diplomacie.
Prezident Petr Pavel poté přijal amerického ministra zahraničí na Pražském hradě. Šéf diplomacie USA je v Praze na jednání ministrů zahraničí členských zemí Severoatlantické aliance, dopoledne se sešel s ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti) či ministryní obrany Janou Černochovou (ODS).
Premiér Petr Fiala (ODS) přijme Stoltenberga, kterému později Pavel udělí Řád TGM. Pavel se Stoltenbergem v minulosti tři roky společně působili ve vedení NATO.
V Senátu se pak koná veřejná debata, kde vystoupí šéf komory Miloš Vystrčil (ODS) a Stoltenberg. Debaty se zúčastní také Lipavský, finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová a polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.
Jednání o západních zbraních na Ukrajině
Jedním z hlavních bodů diskusí na neformálním setkání ministrů zahraničí členských zemí NATO v Praze budou pravidla pro používání darovaných západních zbraní Ukrajinou, která se brání ruské ozbrojené agresi. Napsala to italská agentura ANSA s odkazem na diplomatické zdroje ze Severoatlantické aliance. K odstranění některých omezení opakovaně vyzývá generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Dalším tématem setkání, které se uskuteční ve čtvrtek a v pátek, bude možný výcvik ukrajinských obránců instruktory ze zemí aliance na ukrajinském území.
Podle zdrojů agentury ANSA budou ministři zahraničí jednat o situaci na bojištích na Ukrajině a o tom, jak reagovat na nynější dění. Vzhledem k tomu, že boje se v posledních týdnech vedou u ruské hranice, některé státy vyzývají ke zrušení podmínky, která ukrajinským obráncům zamezuje používat západní zbraně pro útoky na vojenské cíle přímo na ruském území. Podle Stoltenberga už některé státy NATO tuto podmínku zrušily.
Opatrnější přístup podle diplomatických zdrojů razí Itálie a především pak Německo a Spojené státy. Tyto dvě poslední země patří k největší dodavatelům vojenské podpory Ukrajině. Žádné takové omezení podle slov svých činitelů neaplikuje například Británie a podobný postoj má také Francie.
Generální tajemník NATO Stoltenberg poukázal, že údery na legitimní vojenské cíle na ruském území jsou součástí práva Ukrajiny na sebeobranu.
Dalším bodem diskuze v Praze bude podle italské agentury ANSA budoucnost výcviku ukrajinských vojáků ze strany států EU a NATO. Již dnes tyto země poskytují výcvik desítkám tisíc ukrajinských vojáků, děje se tak mimo ukrajinské území. Do dvou týdnů by Francie mohla ohlásit vyslání svých instruktorů na Ukrajinu a k Paříži se podle italské agentury hodlají připojit i další státy. „Ukrajinci chtějí, aby se výcvik konal na jejich území, což by vyřešilo mnoho logistických problémů, a pro mnoho spojenců dává krok velký smysl,“ cituje ANSA svůj diplomatický zdroj.
