Prezidentské volby v Severním Kypru vyhrál spojenec Erdoğana | E15.cz

Prezidentské volby v Severním Kypru vyhrál spojenec Erdoğana. Sjednocení ostrova nebude

Lukáš Vojáček

Severní Kypr si zvolil nového prezidenta. Výsledky hlasování byly oznámeny v neděli pozdě večer. Hlavou ostrovního státu, jehož existenci oficiálně uznává pouze Turecko, se stal jeho dosavadní premiér Ersin Tatar. Porazil tak svého protikandidáta Mustafu Akinciho, který prezidentský úřad obhajoval. Tatar je podle BBC a Financial Times silně protureckým pravicovým nacionalistou a tvrdým zastáncem rozdělení Kypru na řeckou a tureckou část. Jeho vítězství tak může podle expertů vést k další eskalaci konfliktu ve východním Středomoří. 

Pro šedesátiletého Ersina Tatara hlasovalo 51,7 procenta voličů, zatímco jeho soupeř Akinci obdržel 48,3 procenta hlasů. Dané volby se měly původně odehrát už v dubnu, kvůli koronavirové pandemii však byly odloženy na říjen.

„Zasloužíme si naši suverenitu. Jsme hlasem tureckých Kypřanů,“ řekl Tatar ve svém vítězném projevu. K triumfu ve volbách mu vzápětí pogratuloval také turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Ten na svém twitterovém účtu uvedl, že „Turecko bude pokračovat v nezbytné snaze ochránit práva obyvatel Severního Kypru.“

Akinci, který je naopak velkým názorovým odpůrcem tureckého prezidenta, obvinil Erdoğanovu vládu z vměšování se do voleb. Akinci a jeho rodina prý v průběhu hlasování museli čelit výhrůžkám a nátlaku, aby svoji kandidaturu stáhnul. „Tenhle volební souboj nebyl normální. Je to konec mé pětačtyřicetileté politické kariéry. Přeji našim občanům hodně štěstí,“ uvedl poražený kandidát. 

Ankara během hlasování skutečně otevřeně podporovala Tatarovu kampaň. Podle odborníků výsledek voleb pohřbil naděje na brzké sjednocení ostrova, kterému byl naopak nakloněn Akinci.

Mezinárodní komunita se už několik let snaží dosáhnout toho, aby se řecká a turecká část Kypru spojila do jednoho státního útvaru, jenž by fungoval jako federace. „Jenže Tatar tento model neskrývaně odmítá,“ míní politolog z Univerzity Východního Středomoří ve Famagustě Erol Kaymak.

Dá se rovněž předpokládat, že výhra Erdoğanova politického spojence ještě více vyostří současné napětí mezi Řeckem a Tureckem. Turecké lodě totiž i nadále pokračují v těžbě ropy a zemního plynu poblíž kyperských břehů ve sporných vodách, jež si nárokují jak Turci, tak Řekové. Od léta proto v regionu proběhlo již několik vojenských cvičení a Evropská unie dokonce zvažuje, že kvůli tomu na Ankaru uvalí ekonomické sankce.

Už jako předseda vlády Tatar několikrát dokázal, že se nebojí provokovat svého jižního souseda a EU. Na začátku října například otevřel pro veřejnost část někdejšího přímořského letoviska Varoša, z něhož byli před lety vyhnáni kyperští Řekové a dodnes jim v tomto chátrajícím „městě duchů“ legálně patří pozemky či byty. 

„Rozhodnutí Turecka a okupačního režimu zpřístupnit část uzavřeného města je nelegální a je jasným porušením mezinárodního práva a usnesení Rady bezpečnosti OSN,“ uvedl tehdy prezident Kyperské republiky Nikos Anastasiadis. K podobným střetům nyní zřejmě bude docházet častěji.   

 

Severokyperská turecká republika

  • Leží v severovýchodní části ostrova Kypr a zabírá přibližně třetinu jeho území. Žije zde přes 300 tisíc obyvatel.
  • Vznikla v roce 1983 poté, co Turci vyslali roku 1974 na Kypr své vojáky, aby zabránili pokusu kyperských Řeků o státní převrat. 
  • Zatímco jižní Kyperská republika je mezinárodně uznávanou zemí a členem Evropské unie, existenci Severního Kypru dodnes respektuje jen Turecko a zbytkem světa je pokládán za separatistický stát. 
  • V roce 2004 se občané Severního Kypru v referendu vyslovili 65 procenty hlasů pro sjednocení se zbytkem ostrova. Návrh však byl paradoxně odmítnut řeckou částí Kypru. 
  • Všechny pozdější pokusy o spojení kyperských republik byly neúspěšné.

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!