Řecko kvůli Turecku vyráží na armádní nákupy | E15.cz

Stíhačky, lodě, vrtulníky. Řecko kvůli odvěkému nepříteli chystá masivní zbrojení

Pavla Palaščáková

Aktuální napětí ve Středozemním moři a spory o nerostná naleziště mezi Kyprem, Řeckem a Tureckem spouštějí lokální závody ve zbrojení. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis uplynulý týden oznámil plány na posílení armády o patnáct tisíc vojáků a několik investic do výzbroje. Země sice na obranu vynakládá relativně dost, v důsledku krize ale dlouho nemodernizovala. Experti však varují před unáhlenými a předraženými nákupy, které mohou v době koronavirové nejistoty neúměrně zatížit rozpočet.

„Ankara ohrožuje východní hranici Evropy a podkopává bezpečnost na citlivé křižovatce tří kontinentů,“ prohlásil Mitsotakis. Athény mají v důsledku tureckých těžebních průzkumů, vzájemných třenic a demonstrativních vojenských cvičení v úmyslu koupit osmnáct francouzských stíhaček Rafale, čtyři fregaty a vrtulníky.

Řecká vláda počítá s tím, že během následujícího desetiletí se v důsledku těchto investic zvedne rozpočet na obranu přinejmenším o deset miliard eur. Z toho by 1,5 miliardy mělo být utraceno už v nejbližších měsících. Francie bude mít z nákupů největší prospěch. Řecko má na oplátku v prezidentovi Emmanuelu Macronovi rozhodného zastánce ve sporu s Tureckem, které už Paříž varovalo, aby si s ním nezahrávala.

Nabízí se však otázka, jak Řecko se svým dlouhodobě problémovým hospodařením tyto výdaje v době koronavirové krize ekonomicky utáhne. Odhaduje se, že letos se jeho primární rozpočtový deficit vyšplhá na šest procent hrubého domácího produktu a jistě se dá očekávat diskuze, zda by veřejné finance neměly v současnosti směřovat úplně jinam.

Řecko pod vlivem dlouhodobě napjatých vztahů s Tureckem patří mezi malou skupinu zemí, která setrvale dodržuje doporučení Severoatlantické aliance vydávat na obranu alespoň dvě procenta hrubého domácího produktu.

V loňském a předloňském roce podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) na armádu vyčlenilo v rozpočtu 2,6 procenta HDP, což byl nejvyšší podíl od roku 2010. 

Řecká ekonomika je ale po letech živoření menší, a tak jsou poměrné výdaje zkreslující. Zatímco v roce 2010 šlo na řeckou armádu podle (SIPRI) 7,4 miliardy dolarů, loni to bylo 5,5 miliardy, což je zhruba dvojnásobek českého armádního rozpočtu.

Celkové výdaje na obranu také neříkají nic o tom, jak země investuje do modernizace armády. NATO doporučuje, aby na ni členské země vyhradily přinejmenším pětinu všech nákladů a v tom je Řecko téměř na chvostu. Loni podle údajů aliance na tento účel vyčlenilo přes dvanáct procent celkového rozpočtu obrany.

„V důsledku dekádu trvající krize navzdory hrozbám na východě Řecko nenakupovalo větší zbrojní systémy od roku 2005,“ řekl serveru Politico odborník na obranu Faithon Karaiosifidis, podle něhož se v zemi naposledy systematicky investovalo do vybavení vojska v devadesátých letech.

Karaiosifidis varuje, že nekoncepční, uspěchané nákupy s sebou obvykle nesou vyšší cenu. Země má navíc bohatou historii korupčních skandálů, souvisejících s armádními tendry. Odborníci proto očekávají, že veřejné mínění bude silně závislé na schopnosti konzervativní vlády pořídit výzbroj transparentně a na tom, zda se užší spojenectví s Francií skutečně vyplatí.

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!