Tyto státy jsou na krizi v eurozóně citlivé kvůli napojení svého obchodu na měnový blok a provázanosti svých bank s těmi z eurozóny. „Dopady na tyto ekonomiky zahrnují snížení průmyslové výroby, ztrátu konkurenceschopnosti a státní dluhy, které by mohly dosáhnout neudržitelných úrovní kvůli stoupajícím výnosům (obligací),“ varoval Maplecroft
Pokud by nyní zkolabovaly unijní ekonomiky jako Španělsko či Itálie, znamenalo by to pokles obchodu Velké Británie o sedm procent. To by tamnímu bankovnímu sektoru způsobilo ztrátu 95 miliard liber, tedy asi sem procent hrubého domácího produktu. Celkem mají britské banky v dluhopisech států a bank eurozóny uloženo 380 miliard liber, tedy 27 procent HDP země.
Spolu s Británií hrozí podle institutu „extrémní riziko“ dalším 17 státům včetně Česka. Kromě dalších zemí visegrádské čtyřky se nebezpečí týká i skandinávských zemí.
Mezi silně ohroženými ale nejsou jen evropské státy, na hospodářství eurozóny jsou ve velké míře napojeny i Mauretánie, Mosambik, Pobřeží slonoviny či Maroko. Následují země Arabského jara Tunisko, Egypt a Libye.
Index citlivosti zemí na krizi eurozóny
Bez následků by potíže velkých ekonomik eurozóny nebyly ani pro země skupiny BRICS. Ty už s výjimkou Číny spadají do kategorie „vysoké riziko“, protože sice nejsou od evropské měnové unie zcela izolovány, ale zároveň se na ní neorientuje většina jejich zahraničního obchodu. Peking si vysloužil hodnocení „střední riziko“.
Podle pomocné ředitelky Maplecroft Mandy Kirbyové mohou státy i firmy případné krizi čelit tím, že budou hledat více odchodních partnerů mimo eurozónu. Soukromé společnosti se také mohu zaměřit na domácí zákazníky.
