Sestřelit letadlo, které letí ve výšce deset kilometrů, zvládnou jen vyspělé raketové systémy. V zemích bývalé Varšavské smlouvy jsou asi nejrozšířenější protiletadlové komplety Kub nebo modernější Buk (podle verze má dostřel do výšky přes 20 kilometrů). Oběma raketovými systémy disponují ozbrojené síly Ukrajiny i Ruska.
Poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko na Facebooku napsal, že stroj ve výšce deseti kilometrů zasáhla raketa z právě protiletadlového komplexu Buk. Podle agentury AP podobný systém dnes viděli její zpravodajové poblíž východoukrajinského města Snižne.
Vojenský analytik Martin Koller v České televizi uvedl, že proruští separatisté nedisponují protiletadlovými systémy, které by byly schopny zasáhnout letadla ve výšce 10 kilometrů. Ledaže by je nějakým způsobem od Rusů či Ukrajinců získali. Nejčastěji využívané systémy mají prý dosah kolem čtyř kilometrů. „Neměl být problém zjistit, odkud raketa přiletěla,“ uvedl.
| Protiletadlový systém Buk dokáže sestřelit cíle přes 20 km vysoko |
|---|
| Mobilní protiletadlový systém 9K37 Buk (Severoatlantická aliance používá označení SA-11 Gadfly, neboli Ovád) zařadila sovětská armáda do výzbroje v roce 1979, později prošel dalším vývojem a vylepšením. Navázal na starší komplet 2K12 Kub, přezdívaný kvůli typickému vypouštěcímu zařízení s trojicí raket a své účinnosti „tři prsty smrti“. |
| Celý protiletadlový systém se skládá z několika pásových vozidel - velitelského vozu, vozidla vybaveného radiolokátorem a dvou druhů mobilních odpalovacích zařízení (jedno má vedle čtveřice raket i radar, druhé nikoli). Pásové mobilní odpalovací zařízení vybavené radarem přitom dokáže fungovat i nezávisle. |
| Každý odpalovací komplet je vybaven čtveřicí raket s poloaktivním radarovým řízením, které jsou dlouhé zhruba 5,5 metru a váží přibližně 700 kilogramů (70 kg má bojová hlavice). Dosahují čtyřnásobku rychlosti zvuku a jejich dolet a dostup se liší podle verze. Nejmodernější střely dokážou zasáhnout cíl vzdálený až 50 kilometrů a letící 25 kilometrů vysoko. |
| Systém Buk je dnes ve výzbroji řady států v postsovětském prostoru, nejmodernějšími verzemi disponuje ruská armáda, pro kterou se stále vyvíjí. Disponují jím ale také ukrajinské ozbrojené síly. |
| Z dalších uživatelů je možné jmenovat Sýrii, Venezuelu nebo Finsko, kam se systém dostal v rámci deblokace ruského dluhu. Koncem 80. let plánovala jeho pořízení i československá armáda, po politických změnách z toho ale sešlo. |
