Průzkum se uskutečnil od 16. do 27. května ve 34 zemích a oblastech - 28 členských státech EU, v pěti kandidátských zemích (Makedonii, Turecku, Černé Hoře, Srbsku a Albánii) a v komunitě kyperských Turků. Osloveno bylo téměř 32 tisíc osob.
Téma přistěhovalectví je nejčastěji uváděnou obavou ve 20 členských státech. Nejvíce respondentů ho zmínilo na Maltě (65 procent) a v Německu (55 procent). Od listopadu loňského roku rovněž vzrostly obavy z terorismu (o šest procent na celkových 17 procent).
V průzkumu byli rovněž Evropané dotazováni na názor na EU. Počet respondentů, kteří uvedli, že vnímají Evropskou unii pozitivně, se oproti loňskému listopadu zvýšil ze 39 na 41 procent. 38 procent dotazovaných uvedlo, že EU vnímá neutrálně, a jen 19 procent mluvilo o negativním pohledu (loni v listopadu to bylo 22 procent, předtím v červnu 2014 pak 25 procent).
Zvýšil se rovněž počet Evropanů, kteří uvedli, že mají v nynější osmadvacítku důvěru, a to na 40 procent (o tři procenta více než ukázal předchozí průzkum). Podpora společné měny euro zůstává na setrvalé úrovni. Pozitivní náhled na jednotnou měnu zmínilo 57 procent respondentů z celé EU (69 procent ze zemí eurozóny).
Podpora eura vzrostla ve 14 členských státech, nejvýrazněji pak v Litvě, která se k eurozóně připojila letos 1. ledna (o deset procent více na 73 procent). Podpora jednotné měny ale vzrostla i v krizí zmítaném Řecku, kde jsou úvahy o takzvaném Grexitu téměř na denním pořádku. Podporu euru tam nicméně vyslovilo 69 procent dotazovaných, což je o šest procent více než loni v listopadu.
Česká republika je na opačném konci této tabulky, předposlední před Británií. Euro zde podporuje jen 22 procent občanů, proti je 73 procent.
