Vojenský převrat v Barmě nevzbuzuje pochyby pouze o dalším politickém směřování země. Mohl by rovněž ukončit desetiletí ekonomické liberalizace, jež obyvatelstvu asijského státu přinesla naději na lepší životní podmínky. Dění v Barmě nyní s napětím sledují zejména asijští hráči, kteří se tam v uplynulých letech snažili prosadit. Je pro ně nyní těžké postavit se na jednu stranu a zavřít si tak jedny dveře do země.
Armáda v pondělí těsně před zahájením zasedání demokraticky zvoleného barmského parlamentu začala zatýkat lídry Národní ligy pro demokracii včetně Do Aun Schan Su Ťij. Své jednání zdůvodnila údajnou neschopností vlády řešit stížnosti na volební podvody a neochotou hlasování odložit kvůli koronavirové krizi.
Komentátoři však naznačují, že jde pouze o záminky. „Je to takové trumpovské, ke všem těmto obviněním chybí důkazy,“ řekl BBC Phil Robertson z Human Rights Watch.
Není přitom jasné, o co vojsko usiluje. „Je třeba připomenout, že současný systém je pro armádu nesmírně přínosný. Má autonomii velení, značné mezinárodní investice do svých komerčních zájmů a politické krytí od civilistů pro válečné zločiny,“ řekl britské televizi Gerard McCarthy z Asia Research Institute v Singapuru.
Puč odsoudila řada evropských zemí, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová či Bílý dům. Některým státům však nejde jen o obavy týkající se dalšího ohrožení demokracie, ale také o ochranu vlastních strategických a hospodářských zájmů.
Na suroviny bohatá Barma se v uplynulé dekádě otevřela zahraničním investicím napříč všemi zanedbanými odvětvími od zemědělství přes průmysl po telekomunikace, zdravotnictví a turistiku. Ty nyní mohou být ohroženy plány vojska či případnými nepokoji a nestabilitou i možnými sankcemi.
Největšími investory v Barmě jsou Singapur, Čína a Thajsko. Singapur vyzval všechny strany ke zdrženlivosti, Bangkok je v odsouzení dění ještě opatrnější. „Je to jejich vnitřní záležitost,“ uvedl místopředseda thajské vlády Prawit Wongsuwon. K zajištění stability vágně vyzvala Barmu i Čína, která je největším obchodním partnerem země a snaží se tam co nejvíce udržet svůj dlouhodobý vliv.
Peking má v zemi aktivity zejména na poli energetiky. V současnosti se buduje strategický koridor, který má několika způsoby propojit ropný obchod v Indickém oceánu s provincií Jün-nan.
Jenže vztahy Barmy s Čínou nejsou bez komplikací. Během pandemie utrpěl jejich vzájemný obchod čínskými opatřeními na hranicích. Barma navíc v posledních letech řeší, zda není na asijské velmoci příliš závislá. Peking tam proto čelí vzrůstající konkurenci Indie a Japonska. V zemi tak vzniká kupříkladu továrna Toyoty na výrobu modelů Hilux.
Všichni hráči se přitom snažili udržovat dobré vztahy jak s civilním vedením země, tak armádou. Dillí kupříkladu věnovalo na podzim východnímu sousedovi ponorku. „Pro Číňany je barmská politika vysoce nestálá a nepředvídatelná,“ poznamenala podle Bloombergu expertka na region z think tanku Stimson Center Jun Sun.
Velkým testem bude současné dění také pro nového amerického prezidenta Joea Bidena. Jeho administrativa dopředu varovala armádu před tresty, pokud k převratu přikročí. Případné nové sankce by však mohly ohrozit investice mnoha amerických společností, které v uplynulém desetiletí do Barmy přišly. Příkladem jsou Coca-Cola, KFC, GE či Chevron.
Navíc by nejvíc zasáhly barmskou populaci, které se v novém tisíciletí dařilo poměrně rychle vymaňovat z chudoby. Zatímco v roce 2005 pod její hranicí žila téměř polovina obyvatel, v roce 2017 už pouze čtvrtina.
Ovšem i barmská armáda musí nyní postupovat opatrně. V sázce nejsou jen zahraniční hospodářská přátelství. Mladá generace už si uvykla žít ve větší svobodě a nyní se jí zřejmě nebude chtít jen tak vzdát.
| České sklo a stroje pro textilní průmysl |
Barma je přitažlivá i pro české firmy, i když je pro ně náročné uspět v asijské konkurenci. Podle statistiky ministerstva zahraničí v prvním pololetí uplynulého roku export do země rychle rostl. V květnu dokonce téměř o 500 procent, což bylo ale částečně dáno zdržením dříve nasmlouvaných dodávek z důvodu pandemie. Na odbyt jsou především strojírenské výrobky pro textilní průmysl. "Jsou sektory, ve kterých má Česká republika šanci. Historicky jde o české sklo a keramiku. Velký zájem je o spolupráci ve zdravotnictví, farmacii, zajímavá je pro nás energetika a stavební průmysl," vypočítává další perspektivní odvětví náměstek ministra zahraničí Martin Tlapa. Obává se však, že současný politický vývoj může vzájemný obchod poškodit. Česká pozice je přitom jednoznačná, ministerstvo vyzvalo k respektování výsledku listopadových voleb a převrat odsoudilo. Tlapa se domnívá, že za ním stojí i mocenský souboj uvnitř armády. V ohrožení je tak i plánovaná cesta delegace z ministerstva životního prostředí, která měla v zemi prezentovat environmentální projekty, například na čištění vody. Před útlumem hospodářského rozvoje v zemi varuje majitel AlpinePro Václav Hrbek. Firma zaměřená na sportovní a volnočasové oblečení dříve v Barmě šila, po dvou letech ale odešla kvůli nespolehlivosti dodávek. "Začínaly se tam rozbíhat zahraniční investice. Objevil se například i první McDonald's či KFC. Aktuální vojenský převrat, navíc v kombinaci s pandemií COVID19, každopádně investory zneklidní a od působení v Barmě řadu z nich odradí. Pro zemi to určitě dobré nebude,“ je přesvědčen. |
