Převrat v Barmě odsoudil šéf OSN | E15.cz

Po převratu v Barmě drží moc armáda, její akci odsoudil šéf OSN

vaj, ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Barmská armáda vyhlásila v zemi výjimečný stav poté, co zadržela šéfku vlády Do Aun Schan Su Ťij, prezidenta Win Myina a některé další politiky. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP, podle nichž se vedení Barmy ujal vrchní velitel armády Min Aun Hlain a výjimečný stav byl vyhlášen na rok. Armáda své kroky zdůvodnila podvody při loňských listopadových volbách, v nichž podle oficiálních výsledků vyhrála vládní strana nositelky Nobelovy ceny za mír Su Ťij. Ta uvedla, že by lidé neměli přijmout vojenský převrat a měli by proti němu protestovat. Dnes se mělo konat ustavující zasedání nového parlamentu. Propuštění šéfky vlády Do Aun Schan Su Ťij i dalších civilních představitelů požaduje také britský premiér Boris Johnson. K respektování volebních výsledků v Barmě vyzvali i předseda Evropské rady Charles Michel, Francie, Německo či Švýcarsko.

Už minulý týden se objevily spekulace, že armáda chystá převzetí moci. Ta ale ještě v sobotu odmítla, že by plánova převrat.

Mluvčí vládní strany Národní liga pro demokracii (NLD), kterou vede někdejší disidentka Su Ťij, agentuře Reuters řekl, že Su Ťij, prezident Win Myin a další přední činitelé byli zadrženi v časných ranních hodinách místního času a že očekává i své zatčení. Vyzval obyvatele země, aby nejednali unáhleně a konali v souladu se zákonem. Poté už se ho agentuře Reuters nepodařilo kontaktovat. Podle agentury Kjódó je Su Ťij držena v domácím vězení.

Server BBC posléze s odvoláním na svého zpravodaje v jihovýchodní Asii uvedl, že na ulicích barmské metropole Neipyijta i největšího města země Rangúnu jsou vojáci. Poté začaly přicházet zprávy, že v obou městech je přerušeno telefonní a internetové spojení.

V listopadových volbách získala většinu v barmském parlamentu stejně jako v roce 2015 strana NLD. Největším soupeřem jí opět byla Strana svazové soudržnosti a rozvoje, kterou založili bývalí vojáci a představitelé vojenské junty, jež vládla Barmě pět desítek let. Podle armády ale hlasování doprovázely rozsáhlé podvody a vojáci proto žádali revizi volebních výsledků. Volební komise pochybení odmítla.

Zadržení šéfky nositelky Nobelovy ceny za mír Su Ťij a další barmských politiků odsoudil i generální tajemník OSN António Guterres. Jeho mluvčí Stéphane Dujarric uvedl, že takový vývoj je vážnou ranou demokratickým reformám v zemi, a vyzval velení barmské armády, aby respektovalo vůli barmského lidu a lidská práva a základní svobody.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian vyzval barmskou armádu, aby respektovala výsledky voleb z 8. listopadu a okamžitě propustila Su Ťij. „Toto zatčení, stejné jako převedení zákonodárné, výkonné a soudní moci armádě, je nepřípustné a ohrožuje demokratický proces, který započal před zhruba deseti lety,“ uvedl šéf diplomacie v prohlášení.

Vojenský převrat a s ním související zatýkání odsoudila také německá diplomacie. Podle ministra zahraničí Heika Maase jednání armády ohrožuje pokroky v demokratizaci Barmy. Maas zároveň vyzval k okamžitému propuštění představitelů vlády a parlamentu, včetně Su Ťij.

K propuštění zatčených vyzvala také švýcarská diplomacie, přičemž vyjádřila podporu touze obyvatel Barmy po „demokracii, svobodě, míru a rozvoji“. Armáda by podle ní měla své kroky okamžitě zvrátit.

Parlamentní volby se neuskutečnily v některých částech země, z nichž mnohé obývají etnické menšiny, protože k tomu podle vlády nebyla vhodná bezpečnostní situace. Za toto rozhodnutí si vláda vysloužila kritiku z domova i ze zahraničí. Znemožněno hlasovat měla i většina příslušníků muslimského etnika Rohingů, které převážně buddhistická Barma označuje za nelegální přistěhovalce z Bangladéše, upírá jim občanství a základní lidská práva.

Kvůli tažení armády v roce 2017 po útocích rohingských ozbrojenců na policejní stanoviště uprchlo z Barmy přes 700 tisíc příslušníků této menšiny. OSN označila razie proti Rohingům za etnickou čistku. Kvůli tomu, že masakrům Rohingů nezabránila, čelila kritice i Su Ťij, která je od roku 2016 de facto šéfkou vlády. V zemi, která má na 55 milionů obyvatel, ale má ale stále velkou moc armáda, která mimo jiné jmenuje čtvrtinu členů parlamentu a může blokovat změny ústavy.

Nyní pětasedmdesátiletá Su Ťij si získala mezinárodní respekt bojem za demokracii ve své zemi, kvůli němuž ji vojenská junta dlouhé roky držela v domácím vězení. Za tento boj získala řadu ocenění včetně Nobelovy ceny za mír (1991), na kterou ji navrhl bývalý československý a český prezident Václav Havel. Loni ale například vedení Evropského parlamentu Su Ťij formálně vyloučilo z komunity nositelů Sacharovovy ceny za svobodu myšlení, kterou získala v roce 1990; důvodem vyloučení bylo, že podle europarlamentu dostatečně nebránila násilnému útlaku Rohingů.

Autor: vaj, ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.