Putin a Obama se sešli v OSN a shodli se na tom, že se shodnou jen stěží

Ruský a americký prezident

Ruský a americký prezident Zdroj: CTK

Názory na to, jak řešit vleklý konflikt v Sýrii nebo jak zajistit stabilitu na Blízkém východě nemohou být odlišnější než ve vizích ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho protějšku z USA Baracka Obamy. Proto se také oba muži po roce setkali na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, na sedmdesátém výročním zasedání valného shromáždění této organizace.

Ta už dávno neměla tolik palčivých a složitých problémů k řešení jako tentokrát. Kromě občanské války v Sýrii a boje proti Islámskému státu je na programu samozřejmě také patová situace na východě Ukrajiny.

Už první den oficiálních jednání ukázal, že najít shodu bude svízelné. Zatímco Obama svým projevem obhajoval demokracii a stávající světový řád založený na dodržování mezinárodních úmluv, Putin kritizoval „vývoz demokracie“ a zdůraznil odhodlání podporovat režim Bašára Asada. Podle ruského prezidenta je Asad klíčový spojenec a obranný val v boji proti IS.

„Nikde jinde není mezinárodní řád testován tak jako v Sýrii,“ uvedl Obama. „Když nějaký diktátor zavraždí desetitisíce občanů své země, přestává to být záležitostí jejich ministerstva vnitra. Míra lidského utrpení z toho dělá věc nás všech,“ dodal americký prezident.

Nikdo nemůže chtít, aby oběti spolupracovaly se svým katem. Kořenem problému je Asad, nemůže tedy být součástí řešení.“

S nutností odstavit Asada souhlasí i Francie. „Nikdo nemůže chtít, aby oběti spolupracovaly se svým katem,“ prohlásil francouzský prezident François Hollande. „Kořenem problému je Asad, nemůže tedy být součástí řešení.“

„Odmítnout syrské vojsko, jež statečně bojuje tváří v tvář proti terorismu, je obrovská chyba,“ kontroval ruský prezident. „Místo demokracie a pokroku násilí, chudoba a sociální katastrofa. Uvědomujete si, co jste způsobili?“ opřel se do Západu s poukazem na Libyi.

Postoj obou prezidentů a možné scénáře jsou námětem nesčetných komentářů a analýz na obou stranách Atlantiku. „Pro Bílý dům to znamená akceptovat Rusko jako silného hráče a doufat, že Moskva dobře zváží riziko svého dlouhodobého zabřednutí do konfliktu,“ píše deník The New York Times. Hrozba vysokých nákladů v případě protahování ruské účasti ve válce podle nich snad Rusko přiměje k tomu, aby hledalo čistě politické řešení krize.