Putin chce technologickou revoluci, hotovo má být za čtyři roky

Ruský prezident Vladimir Putin

Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Kolaz E15

Rusko zrychlí reformy ekonomiky. Výsledkem má být hospodářství méně závislé na vývozu ropy a plynu, se silnými technologicky vyspělými firmami a moderní infrastrukturou. „Rusko potřebuje opravdovou technologickou revoluci. Musíme provést největší modernizaci našich firem za posledních padesát let,“ prohlásil sebevědomě na Petrohradském ekonomickém fóru ruský prezident Vladimir Putin.

Reformy, které měla vláda v plánu provést do roku 2018, musejí být podle Putina hotové do konce příštího roku. Technologickou modernizaci hospodářství bude řídit stát. Na podzim začne analýza průmyslových firem, přičemž ty se zastaralou nebo ekologicky škodlivou technologií budou muset platit vyšší daně, nebo skončit.

Investice do nových technologií naopak vláda podpoří novým mechanismem projektového financování. Vláda a centrální banka už od Putina dostaly instrukce, aby spustily nízkoúročené dlouhodobé půjčky, jejichž úrokové sazby by se měly pohybovat jeden procentní bod nad inflací. Nutné zákony mají být hotové ještě letos.

Přístup k úvěrům by měla firmám usnadnit také slíbená rekapitalizace ruských bank. Podřízené úvěry se mají změnit v preferenční akcie, čímž se navýší kapitál a zvýší schopnost úvěrování.

Putin investorům slibuje pád administrativních bariér

Technologická obnova Ruska má přijít nejen z vlastních zdrojů, ale mají k ní přispět také zahraniční investoři, kteří přesunou svou vyspělou výrobu do Ruska. Země jim podle Putina vyjde vstříc třeba snížením administrativních bariér. Výsledkem má být růst exportu strojů a zařízení o šest procent ročně.

Domácí firmy získají podporu i tím, že stát bude upřednostňovat nákup ruských či v Rusku vyrobených výrobků před dovozem. Do příštího podzimu vláda vytipuje zboží, které bude veřejný sektor kupovat pouze od ruských firem nebo podniků z území celní unie, kterou má Rusko s Běloruskem a Kazachstánem. Ekonomice, která se letos potýká s recesí, mají do budoucna pomoci i obří infrastrukturní projekty.

Nový plynovod, který bude dodávat zemní plyn ze Sibiře do Číny, bude stát 50 miliard dolarů. „K tomu budeme potřebovat potrubí, což bude stimulovat hutnictví, které tím vytvoří impulz pro těžební sektor,“ vysvětluje logiku velkých projektů Putin.

Dalšími stavbami bude rekonstrukce transsibiřské a bajkalskoamurské magistrály za 16,5 miliardy dolarů či nový obchvat Moskvy za devět miliard dolarů.