Putin podle průzkumů hladce zvítězí hned v prvním kole

Uklidnit ulici. Současný ruský premiér Vladimir Putin doufá, že jeho jasné vítězství v prezidentských volbách ukončí masové protesty, které se táhnou od kritizovaných prosincových voleb do parlamentu. Odborníci ale zároveň varují, že velká vlna nespokojenosti může teprve přijít, až Rusové zjistí, že Putinovy předvolební sliby byly plané

Uklidnit ulici. Současný ruský premiér Vladimir Putin doufá, že jeho jasné vítězství v prezidentských volbách ukončí masové protesty, které se táhnou od kritizovaných prosincových voleb do parlamentu. Odborníci ale zároveň varují, že velká vlna nespokojenosti může teprve přijít, až Rusové zjistí, že Putinovy předvolební sliby byly plané Zdroj: ctk

Ruský premiér Vladimir Putin může být krátce před prezidentskými volbami relativně spokojený. Aktuální průzkumy naznačují, že jeho popularita roste a že bude hladce zvolen v prvním kole, které se uskuteční 4. března.

Putin přitom doufá, že jasné vítězství ukončí masové protesty, které se táhnou od kritizovaných prosincových voleb do parlamentu. Odborníci ale varují, že velká vlna nespokojenosti může teprve přijít, až Rusové zjistí, že Putinovy předvolební sliby byly plané.

Podle sondy nezávislého ústavu Levada má nyní premiér podporu 63 až 66 procent voličů rozhodnutých jít k volbám. Daleko za ním je s 15 procenty komunistický kandidát Gennadij Zjuganov. Nacionalista Vladimir Žirinovskij má osm procent příznivců a miliardář Michail Prochorov, o kterém se tak úplně neví, zda bojuje proti Putinovi, nebo je od něj do klání nastrčený, se drží na šesti procentech. V dalších dvou únorových průzkumech měl Putin 59 procent.
Jenže Levada upozorňuje i na nezanedbatelnou menšinu, silně nespokojenou se současnou politickou situací. „Budeme mít slabého autoritářského národního lídra. Ani Putinovo vítězství v prvním kole nezmění situaci,“ prohlásil šéf ústavu Lev Gudkov.

I když je podle šetření jen 13 procent Rusů ochotných zúčastnit se pouličních protestů, více než třetina je podporuje. Zhruba pětina lidí se pak ztotožňuje s hesly jako „Rusko bez Putina“ a „Putin by měl jít“.

Podle Gudkova se nedůvěra ve vládní činitele může ještě prohloubit, až lidé zjistí, že Putin nesplnil sliby z volební kampaně. Jeho závazky v sociální oblasti, mezi které patří například příspěvky na děti a bydlení pro veterány, by během příštích šesti let podle odhadů stály státní kasu až pět bilionů rublů. Nejvíce – 3,5 bilionu rublů – by mělo spolykat navýšení platů lékařů a učitelů.

Plány volebního favorita přitom označilo vzhledem k současné hospodářské nejistotě za populistické mnoho ekonomů. „Nyní se vede spousta diskuzí, jak s těmito závazky vybalancovat rozpočet. Vláda hovoří o tom, jaké výdajové oblasti omezit a jaké daně zvýšit,“ řekl listu Moscow Times Andrej Kuzněcov ze Citibank.

Podle něj ale určitě není cestou zvednout rozpočtové příjmy zvýšením sociálního pojištění. Předchozí podobné pokusy jen rozšířily šedou ekonomiku. Alexej Devjatov z banky Uralsib tvrdí, že nejúčinnějším způsobem, jak peníze obstarat, by bylo omezit korupci.

„(Prezident Dmitrij) Medveděv koncem roku 2010 řekl, že podle jeho odhadů korupce ve státních zakázkách dosahuje jednoho bilionu rublů ročně. Myslím si, že ve skutečnosti je toto číslo vyšší. Ale i kdyby bylo na této úrovni, během příštích pěti let bychom měli dost na sociální výdaje,“ prohlásil Devjatov.

Největší konkurenti Vladimira PutinaNejvětší konkurenti Vladimira Putina | e15

Není jasné, koho ve volbách podpoří „pouliční“ opozice

Tisíce Rusů protestovaly o víkendu v Moskvě a Petrohradu proti návratu Vladimira Putina do Kremlu. Účast však byla nižší než v prosinci, kdy lidé vyšli do ulic s přesvědčením, že parlamentní volby byly zmanipulované.

Ruské „pouliční“ protesty sjednocují množství různorodých skupin, není tak jasné, koho nespokojenci ve volbách podpoří. Teoreticky by pro ně měl být nejpřijatelnější Michail Prochorov. Otázkou ale je, jak velkou část lidí přesvědčil o upřímnosti svých úmyslů. Opozice navíc přišla o možnost hlasovat pro lídra strany Jabloko Grigorije Javlinského. Z klání ho vyloučila volební komise. Podle ní je neplatných 25 procent z dvou milionů jím sesbíraných podpisů, nutných k účasti ve volbách u nezávislých uchazečů nebo kandidátů neparlamentních stran.

Jedna z nejvýraznějších osobností demonstrací – aktivista a blogger Alexej Navalnyj v sobotu novinářům řekl, že stanovisko opozice zní: Volte kohokoli kromě Putina.

Prezident Dmitrij Medveděv chtěl minulý týden ukázat, že opozičníky bere vážně. Probral s nimi politické reformy, které připravuje. Týkají se například volby gubernátorů a usnadnění činnosti politických stran. To je vážný problém – prosincových voleb se mohlo zúčastnit jen sedm stran.

Medveděv mimo jiné navrhl, aby k registraci strany stačilo 500 členů, místo dosavadních 40 tisíc. Nezávislým prezidentským kandidátům chce snížit počet požadovaných podpisů na 300 tisíc. Uchazečům z neparlamentních politických stran má stačit pouze sto tisíc.
Schůzky se však neúčastnili lidé, kteří se Kremlu zdají příliš radikální. Kromě Navalného mezi ně patří i šachista Garri Kasparov.