Ruský prezident Vladimir Putin zdůraznil úspěšné výsledky ruské ekonomiky. Na své tiskové konferenci zároveň varoval před rostoucím nebezpečím jaderné války i zániku civilizace.
Vladimir Putin vyzdvihl růst hrubého domácího produktu (HDP) za deset měsíců letošního roku o 1,7 procent (s prognózou 1,8 procenta za celý rok), zvýšení reálných příjmů obyvatelstva o 0,5 procenta, anebo to, že průměrná předpokládaná délka života v Rusku se letos „trochu“ prodloužila na 72,9 roku. Naopak inflace v posledních měsících měsících vzrostla a zřejmě překoná roční míru ve výši čtyř procent.
„Musíme vstoupit do jiné ekonomické ligy,“ zdůraznil prezident v debatě s novináři o významu národních projektů, které mají urychlit rozvoj země za cenu nákladů v řádu dvou desítek bilionů rublů v příštích letech. Rusko podle hlavy státu potřebuje průlom, aby si zajistilo budoucnost.
„Je příznačné, že prezident tentokrát věnoval úvodní vystoupení právě národnímu hospodářství a domácím otázkám. Mezinárodních témat se nedotkl ani v souvislosti se (západními) sankcemi,“ uvedl internetový list Gazeta.ru. Zaznamenal také, že v papírech, které šéf státu držel v rukou, byly vidět i rukou psané poznámky, z čehož je patrné, že se Putin „připravoval do poslední chvíle“.
Na mezinárodní téma ale došlo vzápětí, když ruský prezident mluvil o jaderných zbraních a nebezpěčí globálního konfliktu. To se podle Putina zvyšuje kvůli rozpadu mezinárodního systému, který dosud bránil závodům ve zbrojení. Ale na americkou protiraketovou obranu „jsme museli odpovědět“, a to vývojem nových zbraní.
„Neusilujeme o převahu, ale o uchování strategické rovnováhy. Zajišťujeme svou bezpečnost a víme, jak to dělat,“ prohlásil ruský prezident o vývoji nových ruských zbraní, které podle něj mají být schopny proniknout jakoukoliv protiraketovou obranou.
Putin připustil, že v tomto směru má Rusko nyní jistou převahu, ale celkově mu jde o udržení rovnováhy. Těžko si však představit, jak se bude situace dále vyvíjet, pokud Spojené státy odstoupí od dohody o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987. Situace je podle něj „na hraně“ a stoupá i hrozba lidského omylu a selhání. Nebezpečí nelze podle něj podceňovat, ale nezbývá než věřit, že „lidstvo má zdravý rozum a pud sebezáchovy, aby nedošlo ke krajnostem“.
