Putin sní sen o silném bloku mezi Evropou a Asií | E15.cz

Putin sní sen o silném bloku mezi Evropou a Asií

Plynovod
Plynovod
• 
ZDROJ: profimedia.cz

Pavla Palaščáková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Prezidentovi Vladimiru Putinovi kdekdo přičítá snahu o vládu pevné ruky nad Ruskem. Podle ne zcela ojedinělých názorů má ale mnohem větší ambici – obnovu Sovětského svazu. Jejich šiřitelé tvrdí, že tak pomalu, ale jistě činí pod rouškou budování Euroasijského svazu (EAU), jakési východní obdoby Evropské unie. Integrace bývalých svazových republik je někdy na hraně dobrovolnosti.

Rusko hledá svoji mezinárodní identitu od kolapsu SSSR. Na své sousedy přitom nikdy nedokázalo nahlížet jako na zcela nezávislé subjekty, vždy je řadilo do své zájmové sféry. O Putinově silné motivaci zvrátit historii svědčí jeho výrok, že „imploze Sovětského svazu byla největší geopolitickou tragédií 20. století“. Podobný názor podle průzkumů dosud sdílí i více než polovina Rusů.

Prezident mohl snadno nabýt dojmu, že je správný čas něco s tím učinit. V době globálního hospodářského útlumu svůj projekt Euroasijské unie nabízí jako atraktivní protiváhu Bruselu a Pekingu. Šlo by podle něj o „trh se 165 miliony spotřebitelů, sladěnými zákony a volným pohybem osob, zboží a kapitálu“. Reintegraci postsovětského prostoru nemůže nic zpomalit nebo zastavit, podotkl přitom před časem.

Zároveň se ale důrazně snaží vyvracet domněnky, že se svou unií pokouší vzkřísit zašlou svazovou slávu. Na sklonku roku například odmítl nařčení americké exministryně zahraničí Hillary Clintonové, že se snaží resovětizovat region. „To je nesmysl. Jde o proces, který je zcela přirozený. Máme stejný jazyk, do jisté míry stejnou mentalitu, shodnou dopravní a energetickou infrastrukturu,“ poznamenal.

Zejména posledně jmenovaný prvek je klíčový. Šéfovi Kremlu totiž do karet významně hraje fakt, že několik bývalých členů SSSR se po krátkém „západním flirtu“ začalo chovat pragmatičtěji a dobře zvažovat, jaká orientace je pro ně výhodnější, nebo spíše reálnější. A Moskva jim může nabídnout ropu a plyn za dotovanou cenu, zvlášť pokud tak získá i kontrolu nad jejich potrubím. Nebo také suroviny prodávat za ceny, které jsou pro živořící postsovětské země nepřijatelné, či jim je zcela odepřít.

Dokončená Euroasijská unie by podle odhadů kontrolovala třetinu světových zásob zemního plynu. Stalo by se z něj tak důležité lákadlo, na které by Moskva do předstupně EAU – celní unie – ráda chytila nejžádanější úlovek, Ukrajinu. V sítích jí ale zatím uvízly pouze Bělorusko a Kazachstán. V roce 2015 by se mohl podle nejnovějších zpráv k unii připojit Kyrgyzstán. Objevují se přitom názory, že přičlenění by mohlo poškodit jeho ekonomiku, dosud orientovanou hlavně na Čínu. Hovoří se také o vstupu dalších středoasijských států. Vytoužený Kyjev by mohl na podzim dostat pozorovatelský status.

Všesvazová liga

Integrace postsovětského prostoru se odehrává i na jiném než politicko-ekonomickém poli. Gazprom se v poslední době snaží založit jednotnou fotbalovou ligu, zatím jen mezi Ruskem a Ukrajinou, v budoucnu se nevylučuje ani účast dalších zemí. Vykopnout by se prý mohlo už příští rok. Ruské kluby by rády získaly atraktivní soupeře, především Šachtar Doněck. Na své si tak mají přijít i fanoušci, očekává se tedy velký zájem televizí a sponzorů. Gazprom tvrdí, že bohatý rozpočet by ze soutěže mohl učinit novou Ligu mistrů. Plán však má i mnoho odpůrců.

Euroasijský svaz Autor: E15

Moldavsko

Na konci května Moskvě přinejmenším prozatím pohasly naděje na zásadní změnu politického kurzu v Moldavsku, kde se v posledních měsících rozhádaly proevropské strany. Vzhledem k tomu, že se jim nakonec podařilo dohodnout, zůstává ve hře brzký podpis asociační dohody mezi Kišiněvem a EU. Situace v Moldavsku je ale stále křehká a Moskva si uchovává v regionu vliv díky podpoře separatistického Podněstří.

Gruzie

Za éry Michaila Saakašviliho bylo takřka vyloučeno, aby se Gruzie s Ruskem na čemkoli dohodla. Po nástupu Bidziny Ivanišviliho do premiérského křesla ale moc prezidenta slábne a vztahy s Moskvou se oteplily. Země nyní jednají například o obnově pravidelného dopravního spojení, přerušeného válkou v roce 2008. Do Ruska postupně znovu začíná proudit gruzínské zboží. Normalizaci styků ale stále provází nedůvěra. Moskva kupříkladu obvinila kavkazskou zem z hospodářské sabotáže v podobě záměrného zavlečení prasečího moru. Co se týče možného připojení Gruzie k celní unii, není na to Tbilisi ani podle ruských expertů ještě „zralé“.

Kazachstán

Kazachstán je tahounem současných snah o reintegraci postsovětského prostoru a zakládajícím členem celní unie, vzniklé v roce 2010. Od počátku se přitom hovořilo o tom, že motivy Astany jsou spíše politické než hospodářské. Přínos členství v unii pro Kazachstán se zpochybňuje dodnes. Kazašský prezident Nursultan Nazarbajev Rusku každopádně aktivně pomáhá získat do spolku nováčky. Před pár dny zdůraznil, že integrace regionu je čistě ekonomický proces, ničí politická suverenita podle něj při ní nebude ohrožena.

Bělorusko

V případě Minsku Rusko mělo a má stejné zájmy i podobný styl jednání jako v případě Kyjeva. Vstup vlastními problémy i západními sankcemi oslabeného Běloruska do celní unie provázely spory o dodávky ruského plynu, ale i finanční pomoc Minsku. Moskva má přitom zálusk na mnoho běloruských podniků, v hrsti už má přepravce plynu Beltransgaz. Podle nedávných oficiálních běloruských zpráv mělo začlenění země do unie a další dohody s Ruskem jednoznačný přínos, a to zejména v podobě levného plynu. Jenže se objevují i tvrzení, že kvůli zhoršující se hospodářské kondici Ruska a jeho začlenění do WTO klesá dovoz některých tradičních běloruských produktů, například vepřového.

Ukrajina

Hospodářsky zdecimovaná Ukrajina je bezesporu hlavním předmětem ruských snah o sjednocení bývalých svazových republik. Moskvě se proto vůbec nezamlouvá neustálé ukrajinské balancování mezi Východem a Západem a plán na podpis asociační dohody Kyjeva s Bruselem. K prosazení svých cílů používá metodu cukru a biče. „Pokud se Ukrajina připojí k celní unii, její HDP poroste mezi 1,5 a 4,5 procenta v závislosti na míře integrace,“ prohlásil na jaře prezident Vladimir Putin. Gazprom na druhé straně počátkem roku pohrozil zemi fakturou na sedm miliard dolarů za plyn, který soused nasmlouval, ale neodebral. Kyjev se po neúspěšných jednáních o snížení cen suroviny snaží co nejvíce zmírnit svoji energetickou závislost na Moskvě. Začíná zkoumat vlastní ložiska a dovážet plyn odjinud. Gazprom však nedávno varoval evropské země, aby Kyjevu ruský plyn nepřeprodávaly. Mezitím se stále reálněji jeví možnost, že se mu podaří získat kontrolu nad ukrajinskými plynovody.

Ambice jednoho triumvirátu

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.