Podle agentury Reuters Rada bezpečnosti jednomyslně přijala rezoluci, která rovněž vyzývá státy, aby „zrušily všeobecná cestovní a hraniční omezení, která jsou vyhlašována v důsledku vypuknutí eboly a která přispívají k další izolaci postižených zemí a podkopávají jejich snahu epidemii čelit“.
Rada tak zkritizovala řadu zejména afrických zemí, které se snaží bránit nemoci tím, že nevpouštějí na svá území lidi přicházející z postižených oblastí. Naposledy Malta ve čtvrtek zakázala lodi mířící z Guineje na Ukrajinu vplout do svého přístavu. Posádka plavidla žádala o nouzovou lékařskou pomoc pro osobu vykazující symptomy eboly, čehož se maltské úřady zalekly.
Podle agentury AFP oznámil generální tajemník OSN Pan Ki-mun v dopise pro RB OSN, že pohotovostní mise OSN (United Nations Mission for Ebola Emergency Response - UNMEER) sice bude mít své ústředí v regionu, ale v žádné ze tří zemí nejvíce postižených nemocí, tedy v Libérii, Sieře Leone a Guineji. Ve všech těchto státech ale bude mít své zastoupení.
Zajištění rychlé reakce na krizi
V čele mise bude zvláštní představitel generálního tajemníka, kterého si Pan Ki-mun chce vybrat po konzultaci s šéfkou Světové zdravotnické organizace (WHO) Margaret Chanovou.
Úkolem mise bude „spojit dovednosti a schopnosti všech zúčastněných stran“ v jediné struktuře v rámci systému OSN, aby „byla zajištěna rychlá a účinná reakce na krizi“. Ta bude zahrnovat „zajištění včasných dodávek mezinárodní pomoci v reakci na potřeby zjištěné v postižených zemích“. Vzniknout má „vzdělávací zařízení“ pro místní a zahraniční zdravotnické pracovníky.
Šéf OSN neupřesnil, jak velká mise bude a kolik bude pro ni vyčleněno peněz. Ubezpečil, že „bude trvat jen nezbytnou dobu do zvládnutí krize“.
2630 mrtvých
Mise bude spolupracovat s vládami postižených zemí a sousedních států a s regionálními organizacemi, jako je Africká unie a Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS). Podle posledních údajů WHO krvácivá horečka ebola zabila v západní Africe 2630 lidí z 5357 nakažených osob. Z toho 1459 úmrtí bylo nahlášeno v Libérii, 601 v Guineji a 562 v Sieře Leone.
Francouzský prezident François Hollande dnes oznámil, že jeho země přispěje do úsilí o zastavení eboly zřízením vojenské polní nemocnice v Guineji.
Za devět měsíců si ebola vyžádala na 2630 obětí |
---|
- Ebola (též krvácivá horečka) je jednou z nejnebezpečnějších chorob na světě - je vysoce nakažlivá a úmrtnost na ni dosahuje až 90 procent. U současné epidemie eboly činí zatím průměrná úmrtnost asi 50 procent. Neexistuje proti ní vakcína, ač některé se testují. „Léčba“ spočívá jen v podpůrné terapii - rehydrataci pacienta, udržování krevního tlaku a prokysličení a v léčbě případných dalších infekcí. |
- Nynější epidemie vypukla loni v prosinci v Guineji (že jde o ebolu bylo oznámeno v březnu) a rozšířila se do Sierry Leone, Libérie, Nigérie a Senegalu; dosud si vyžádala na 2630 obětí, nakažených je zatím asi 5340. Odhaduje se, že počet nakažených letos dosáhne 20.000; podle náměstka ředitele WHO Bruce Aylwarda jsou ale tyto odhady zřejmě podhodnocené. |
- Nemoc způsobuje virus ebola, nazvaný podle řeky Ebola v Konžské demokratické republice (Kongo; dříve Zair), kde byla tato nemoc v roce 1976 poprvé identifikována. Epidemie tehdy propukla v konžské vesnici Yambuku a v Nzaře v sousedním Súdánu a zemřelo na ni 431 ze 602 nakažených. Nový virus tam objevil tehdy 27letý belgický lékař Peter Piot. |
- Diagnostika eboly je obtížná, protože prvotní symptomy jsou neurčité, respektive připomínají jiné choroby. Nemocný cítí slabost, bolesti svalů, hlavy a v krku, má zarudlé oči, může cítit bolest na hrudi a mít obtíže při dýchání a polykání. Provází ji náhlá horečka. Posléze se objeví zvracení, průjem, vyrážka a začínají selhávat orgány, nejprve ledviny a játra. V některých případech se objevuje vnitřní či vnější krvácení. |
- Symptomy se mohou objevit dva až 21 dnů po nakažení. Přenáší se krví, sekrety a tělesnými tekutinami nemocného; je třeba se proto vyvarovat například i kontaktu s použitými ručníky. Častými oběťmi jsou zdravotníci ošetřující nemocné, pokud nepoužívají rukavice, masky a ochranné brýle. Člověk může být přenašečem viru někdy až sedm týdnů po uzdravení. |
- Přirozenými hostiteli viru ebola jsou netopýři živící se ovocem. V Africe byly zdokumentovány také případy nákazy při kontaktu s uhynulými či nemocnými opicemi, lesními antilopami či dikobrazy. |
- Všechny dosavadní epidemie eboly postihly africký kontinent. Nejvíce obětí (431) před tou současnou si vyžádal hned první známý výskyt eboly v roce 1976 (v Kongu a Súdánu); druhý nejvyšší počet lidí (254) zabil virus eboly v roce 1995 rovněž v Kongu, 224 osob jí podlehlo v roce 2000 v Ugandě a zatím poslední větší epidemie eboly postihla v roce 2007 Kongo, kde na ni tehdy zemřelo 187 lidí. |