Rada bezpečnosti OSN označila ebolu za hrozbu pro světový mír a bezpečnost

Ebola ilustrační foto

Ebola ilustrační foto Zdroj: ctk

Rada bezpečnosti OSN označila epidemii eboly v Africe za "hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost" a vyzvala všechny státy, aby pomohly ji zastavit. Předtím OSN oznámila, že vyšle do západní Afriky "pohotovostní" misi, která má koordinovat boj proti šíření nemoci.

Podle agentury Reuters Rada bezpečnosti jednomyslně přijala rezoluci, která rovněž vyzývá státy, aby „zrušily všeobecná cestovní a hraniční omezení, která jsou vyhlašována v důsledku vypuknutí eboly a která přispívají k další izolaci postižených zemí a podkopávají jejich snahu epidemii čelit“.

Rada tak zkritizovala řadu zejména afrických zemí, které se snaží bránit nemoci tím, že nevpouštějí na svá území lidi přicházející z postižených oblastí. Naposledy Malta ve čtvrtek zakázala lodi mířící z Guineje na Ukrajinu vplout do svého přístavu. Posádka plavidla žádala o nouzovou lékařskou pomoc pro osobu vykazující symptomy eboly, čehož se maltské úřady zalekly.

Podle agentury AFP oznámil generální tajemník OSN Pan Ki-mun v dopise pro RB OSN, že pohotovostní mise OSN (United Nations Mission for Ebola Emergency Response - UNMEER) sice bude mít své ústředí v regionu, ale v žádné ze tří zemí nejvíce postižených nemocí, tedy v Libérii, Sieře Leone a Guineji. Ve všech těchto státech ale bude mít své zastoupení.

Zajištění rychlé reakce na krizi

V čele mise bude zvláštní představitel generálního tajemníka, kterého si Pan Ki-mun chce vybrat po konzultaci s šéfkou Světové zdravotnické organizace (WHO) Margaret Chanovou.

Úkolem mise bude „spojit dovednosti a schopnosti všech zúčastněných stran“ v jediné struktuře v rámci systému OSN, aby „byla zajištěna rychlá a účinná reakce na krizi“. Ta bude zahrnovat „zajištění včasných dodávek mezinárodní pomoci v reakci na potřeby zjištěné v postižených zemích“. Vzniknout má „vzdělávací zařízení“ pro místní a zahraniční zdravotnické pracovníky.

Šéf OSN neupřesnil, jak velká mise bude a kolik bude pro ni vyčleněno peněz. Ubezpečil, že „bude trvat jen nezbytnou dobu do zvládnutí krize“.

2630 mrtvých

Mise bude spolupracovat s vládami postižených zemí a sousedních států a s regionálními organizacemi, jako je Africká unie a Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS). Podle posledních údajů WHO krvácivá horečka ebola zabila v západní Africe 2630 lidí z 5357 nakažených osob. Z toho 1459 úmrtí bylo nahlášeno v Libérii, 601 v Guineji a 562 v Sieře Leone.

Francouzský prezident François Hollande dnes oznámil, že jeho země přispěje do úsilí o zastavení eboly zřízením vojenské polní nemocnice v Guineji.

Za devět měsíců si ebola vyžádala na 2630 obětí
- Ebola (též krvácivá horečka) je jednou z nejnebezpečnějších chorob na světě - je vysoce nakažlivá a úmrtnost na ni dosahuje až 90 procent. U současné epidemie eboly činí zatím průměrná úmrtnost asi 50 procent. Neexistuje proti ní vakcína, ač některé se testují. „Léčba“ spočívá jen v podpůrné terapii - rehydrataci pacienta, udržování krevního tlaku a prokysličení a v léčbě případných dalších infekcí.
- Nynější epidemie vypukla loni v prosinci v Guineji (že jde o ebolu bylo oznámeno v březnu) a rozšířila se do Sierry Leone, Libérie, Nigérie a Senegalu; dosud si vyžádala na 2630 obětí, nakažených je zatím asi 5340. Odhaduje se, že počet nakažených letos dosáhne 20.000; podle náměstka ředitele WHO Bruce Aylwarda jsou ale tyto odhady zřejmě podhodnocené.
- Nemoc způsobuje virus ebola, nazvaný podle řeky Ebola v Konžské demokratické republice (Kongo; dříve Zair), kde byla tato nemoc v roce 1976 poprvé identifikována. Epidemie tehdy propukla v konžské vesnici Yambuku a v Nzaře v sousedním Súdánu a zemřelo na ni 431 ze 602 nakažených. Nový virus tam objevil tehdy 27letý belgický lékař Peter Piot.
- Diagnostika eboly je obtížná, protože prvotní symptomy jsou neurčité, respektive připomínají jiné choroby. Nemocný cítí slabost, bolesti svalů, hlavy a v krku, má zarudlé oči, může cítit bolest na hrudi a mít obtíže při dýchání a polykání. Provází ji náhlá horečka. Posléze se objeví zvracení, průjem, vyrážka a začínají selhávat orgány, nejprve ledviny a játra. V některých případech se objevuje vnitřní či vnější krvácení.
- Symptomy se mohou objevit dva až 21 dnů po nakažení. Přenáší se krví, sekrety a tělesnými tekutinami nemocného; je třeba se proto vyvarovat například i kontaktu s použitými ručníky. Častými oběťmi jsou zdravotníci ošetřující nemocné, pokud nepoužívají rukavice, masky a ochranné brýle. Člověk může být přenašečem viru někdy až sedm týdnů po uzdravení.
- Přirozenými hostiteli viru ebola jsou netopýři živící se ovocem. V Africe byly zdokumentovány také případy nákazy při kontaktu s uhynulými či nemocnými opicemi, lesními antilopami či dikobrazy.
- Všechny dosavadní epidemie eboly postihly africký kontinent. Nejvíce obětí (431) před tou současnou si vyžádal hned první známý výskyt eboly v roce 1976 (v Kongu a Súdánu); druhý nejvyšší počet lidí (254) zabil virus eboly v roce 1995 rovněž v Kongu, 224 osob jí podlehlo v roce 2000 v Ugandě a zatím poslední větší epidemie eboly postihla v roce 2007 Kongo, kde na ni tehdy zemřelo 187 lidí.