Radek Palata: Třináct kandidátů a dvě cesty

Egypt

Egypt Zdroj: profimedia.cz

Egypt rozhoduje o svém budoucím charakteru. Z pohledu do průzkumů veřejného mínění před prvním kolem prezidentských voleb, které začínají dnes, vyplývá, že Egypťané vybírají ze 13 kandidátů, ale vlastně mezi dvěma póly.

Buď půjdou dál po cestě vytyčené sekulárním režimem svrženého prezidenta Husního Mubaraka, nebo se vydají zcela novým směrem: nad Egyptem zavlaje zelená vlajka a korán se stane státní politikou. Tyto dva póly zastupují čtyři kandidáti s největší podporou.

Do druhého kola

Největší oblibě kolem 40 procent se podle průzkumů těší někdejší dlouholetý ministr zahraničí a předseda Ligy arabských států Amr Músá. Ten se rozešel s Mubarakem, protože nesouhlasil s jeho snahami o dynastický přechod moci na prezidentova syna Gamála. Jako Músův ideový sparingpartner vystupuje v kampani poslední z Mubarakových premiérů Ahmad Šafík.

Podobná dvojice se vyprofilovala i na straně islamistů. Rychlý vzestup popularity, jež nyní dosahuje 30 procent, zaznamenal nezávislý kandidát Abdal Munajm Abul Futúh. Získal podporu druhé nejsilnější parlamentní strany Núr, konzervativních islamistů salafistického směru. Druhým islamistickým želízkem v ohni je Muhammad Mursí, předseda nejsilnější Strany práva a spravedlnosti, založené Muslimským bratrstvem. Ten však vzhledem k nedostatku charizmatu dosáhne Futúhovy popularity jen stěží.

Dá se očekávat, že v prvním kole nikdo nezíská rozhodující většinu hlasů. Druhé kolo pak proběhne v půli června. Poté se vládnoucí generálové zavazují předat moc zvolenému vůdci nejpozději do začátku července.

Sekulární brzda

Nic však není jisté. Od vítězství islamistů v parlamentních volbách na přelomu roku jsou patrné snahy sekulární junty o regresi revolučního vývoje. Nejnápadněji se to projevilo v dubnu, kdy soud rozpustil ústavodárný výbor, do nějž islamisté bez diskuzí jmenovali většinu svých souvěrců. Direktivní způsob řízení výboru potvrdil obavy sekularistů, že Muslimští bratři nebudou tak holubičí povahy, jak se prezentovali, než se dostali k moci.

Ostatně nesplnili ani svůj slib z revolučních dob, že za vpuštění do politiky nebudou usilovat o nejvyšší funkci v zemi, tedy prezidenta. Přesto má Mursí jen malou naději na vítězství. Zřejmě s tímto vědomím na sklonku kampaně zcela odkryl hledí. Na jeho mítinku v posledním týdnu před volbami zazněla slova o uskutečnění snu o islámském kalifátu a Spojených státech arabských s hlavním městem v Jeruzalémě.

Oproti tomu nejpopulárnější islamistický kandidát Futúh se k takovým krajním vyjádřením neuchyluje. Soustředí se na vymýcení chudoby především pomocí velkých rozvojových projektů a prudkého zvýšení výdajů na vzdělání. Prohlásil, že svět směřuje ke kompromisu mezi starými systémy kapitalismu a socialismu. V přelidněném Egyptě na to hodně voličů slyší.

Také Amr Músá se pod hlavičkou budování „druhé republiky“ uchyluje k populárním sloganům: rovnost před zákonem, lepší život pro každého – muže, ženy, muslimy i koptské křesťany. Nechce stávající systém odvrhnout, ale omladit ho. Mnozí Egypťané však jeho slibům nového začátku věřit nebudou.

Mírný pokrok

Voliči si od voleb asi nejvíce slibují, že se věci v Egyptě opět rozhýbají. Chaos a nerozhodnost úřadů se totiž v každodenním životě projevují stále tíživěji. Dá se čekat, že spíše než pro extrémní vize budou Egypťané hlasovat pro umírněný pokrok.

Autor je publicista