Rajoy svým "Ne" prohloubil povolební krizi ve Španělsku

Kvůli komplikovanému rozložení sil ve španělském parlamentu se do prvního pokusu o sestavení vlády nehrne ani stávající konzervativní premiér, ani socialisté. Ti navíc oznámili, že oproti původním prohlášením ještě nezahájí koaliční námluvy s dalšími levicovými stranami. Rajoy se musí podle dnešního prohlášení PSOE nejdřív buď pokusit o sestavení vlády, nebo se takového úkolu nadobro vzdát.

Rajoyova PP sice z voleb 20. prosince vzešla znovu jako vítěz, ale přišla o absolutní většinu, a pokusy 60letého politika o vytvoření koalice byly dosud neúspěšné. „Ničeho se nevzdávám. Zůstávám kandidátem na předsedu vlády. Jenom ještě nemám potřebnou většinu,“ prohlásil Rajoy v pátek po setkání s panovníkem v madridském královském sídle Palacio de la Zarzuela. Rajoyovo páteční "ne", které podle samotného premiéra není konečné, je v dějinách španělské demokracie novinkou, poznamenala agentura DPA.

Budou nové volby?

Podle španělských médií nesází Rajoy v první řadě na nové volby, ale spíš na to, že socialisté a jejich předák Pedro Sánchez po ztroskotání jednání s levicovými stranami nakonec přistoupí na velkou koalici, kterou navrhuje PP. Vyjednávání o vytvoření levicové vlády měla původně začít o víkendu. Šéf protestní krajně levicové strany Podemos Pablo Iglesias v pátek při setkání s králem Felipem poprvé vyjádřil ochotu jít do vlády s PSOE. Sánchez poté řekl, že voliči PSOE a Podemos by nepochopili, kdyby se obě strany nedohodly.

Čistě matematicky by mohla PSOE dosáhnout absolutní většiny společně s Podemos a několika menšími levicovými a nacionalistickými regionálními stranami. PSOE však striktně odmítá mimo jiné právo na sebeurčení Katalánska, pokud jde o vyhlášení nezávislosti, což ale podporuje Podemos. Nesoulad panuje i v dalších otázkách a ještě nedávno PSOE a Podemos vzájemnou spolupráci vylučovaly. Dnes PSOE obvinila Podemos z vydírání, neboť protestní strana si prý předem klade řadu podmínek a žádá pro sebe klíčová ministerstva.

Podle španělské ústavy musí kandidát na premiéra, jehož navrhne král, představit v Kongresu poslancům svůj program a požádat o důvěru. Pokud žádný z kandidátů na premiéra nezíská důvěru poslanců do dvou měsíců od prvního hlasování o důvěře, král rozpustí obě komory parlamentu a vyhlásí nové volby.