Rasmussen: Kvůli ukrajinské krizi vznikne zvláštní vojenská jednotka

Anders Fogh Rasmussen

Anders Fogh Rasmussen Zdroj: CTK

NATO vytvoří akční plán, který alianci dovolí do budoucna rychle reagovat v případech podobných ukrajinské krizi. Prohlásil to generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Podle jeho slov by měla z těchto důvodů vzniknout zvláštní jednotka rychlého nasazení složená z tisíců vojáků. Podle Rasmussena je ovšem potřeba, aby členké státy zvýšily prostředky na obranu.

Rasmussen poznamenal, že zřízení takového předsunutého oddílu v rámci už existujících společných aliančních Sil rychlé reakce (NRF) je odpovědí na agresivní ruské chování z poslední doby, mělo by však NATO pomoci vypořádat se také s dalšími možnými hrozbami. NATO nicméně nechystá akční plán proto, že bych chtělo někoho napadnout. Hlavním důvodem je fakt, že chce pružněji reagovat na nebezpečí a hrozby, které jsou stále aktuálnější a viditelnější, zdůraznil.

Jak Ramussen upřesnil, připravenost vyžaduje zdroje. Generální tajemník proto vyjádřil naději, že na summitu ve Walesu ve dnech 4 až 5. září jasně zazní ochota člených zemí zvýšit investice na obranu. „Věřím, že NATO vzejde z tohoto summitu silnější než kdykoliv předtím,“ řekl Rasmussen.

Ukrajina má dveře do NATO otevřené, tvrdí Rasmussen

Generální tajemník také uvedl, že účastníci summitu se sejdou s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem a jasně mu vyjádři svou podporu. Podniknout také konkrétní kroky, které Ukrajině pomohou. Co by mělo být předmětem podpory, Rasmussen nevysvětlil.

Pokud jde o členství Ukrajiny v NATO, Rasmussen připomněl, že už v roce 2008 Aliance nabídla Ukrajině členství. Kyjev však nastoupil jinou cestu. Pokud by se země rozhodla změnit kurs, NATO je prý připraveno zahájit kdykoliv diskuzi.

NATO: Ruští vojáci se podílejí na bojích na Ukrajině

NATO už minulý týden obvinilo Rusko, že se jeho vojáci podílejí na bojích na Ukrajině, Moskva nicméně tvrdí, že taková obvinění nic nedokazuje. Rusko se podle prezidenta Vladimira Putina nechystá zapojit do velkého konfliktu, šéf Kremlu však ostatní země varoval, aby si s jadernou velmocí nezahrávaly.

„Navzdory prázdnému popírání z Moskvy je nyní jasné, že ruští vojáci a (vojenské) vybavení nezákonně překročili hranice na východní a jihovýchodní Ukrajinu,“ prohlásil generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen a označil to za „do očí bijící“ narušení ukrajinské suverenity. O „posílení spolupráce“ s Ukrajinou má aliance rozhodnout na summitu příští týden.

Také podle Putina by Západ měl přinutit Kyjev k rozhovorům s proruskými separatisty, protože jinak v zemi pořádek nenastolí. Počínání ukrajinské armády na východě země šéf Kremlu přirovnal k „úderům fašistů“ za druhé světové války. „Rusko je daleko od toho, aby se nechalo vtáhnout do nějakých rozsáhlých konfliktů,“ řekl Putin, nicméně partnerům doporučil „nezahrávat si“ s jadernou velmocí.

Obavy Pobaltí

V souvislosti s vývojem a ruskou agresí na Ukrajině mají především pobaltské země NATO, ale také Polsko, obavy z dalšího postupu Moskvy. Aliance už učinila některé kroky, které by měly jejich obavy zmírnit, nynější plány jsou pokračováním těchto snah. „Znamená to viditelnější přítomnost NATO na východě na tak dlouho, jak to bude potřeba,“ řekl generální tajemník aliance.

Všechny kroky, které NATO v tomto směru dělá, jsou podle něj v souladu se zakládacím aktem NATO-Rusko z roku 1997, tedy základním dokumentem upravujícím vztahy Moskvy a aliance. Naopak Rusko se podle Rasmussena svým postupem na Ukrajině dostalo s tímto dokumentem do rozporu.

„Dnes se musíme postavit realitě, že Rusko nepokládá NATO za partnera. Vidíme v ruských vojenských dokumentech, slyšíme z prohlášení ruských politiků, že pokládají NATO za protivníka,“ prohlásil Rasmussen.

Lídři zemí Severoatlantické aliance se na své letošní schůzce spolu s množstvím hostů z partnerských zemí sejdou 4. a 5. září v Newportu u Cardiffu v britském Walesu.

Brigáda rychlého nasazení

Informovaný představitel NATO novinářům řekl, že současné představy ohledně tohoto společného uskupení velmi vysokého stupně připravenosti počítají až s velikostí jedné brigády, konkrétní podoba prý bude vždy záviset na okolnostech.

Uskupení by mělo být schopné s využitím zásob předem připravených v členských zemích, například paliva a munice, a upravených velitelských a zpravodajských struktur zasáhnout na území ohrožených států NATO do dvou dnů, dodal alianční činitel. Součásti takového aliančního uskupení by do něj byly zařazovány na rotačním principu. Trvale umístěny mají být ve svých domovských zemích, ale společně by vojáci trénovali nasazení a další činnosti.