„Mrzí mne to, bylo by to důležitým příspěvkem k uklidnění krize,“ podotkl Rasmussen. Pokud by NATO získalo signály o skutečném a smysluplném stahování ruských vojáků od ukrajinských hranic, byl by prý prvním, kdo by takový krok uvítal. Aliance podle něj, přes ukončení vojenské i civilní spolupráce s Ruskem, zůstává otevřená diplomatickým jednáním. Aliance navrhovala setkání Rady NATO-Rusko na příští týden, ruská strana ale podle Rasmussena na nabídku zatím nereagovala.
Severoatlantická aliance koncem dubna odhadovala, že u hranic s Ukrajinou se nachází téměř 40 tisíc ruských vojáků, což vzbuzovalo obavy Kyjeva z případného ruského vpádu na východ Ukrajiny, již částečně ovládaný proruskými povstalci v Doněcké a Luhanské oblasti.
| Putin prý znovu nařídil ruským jednotkám návrat do kasáren |
|---|
| Dnes ruské agentury informovaly o Putinově příkazu ministru obrany, aby se do kasáren vrátily vojenské jednotky, které se zúčastnily cvičení v oblastech sousedících s Ukrajinou. Oznámila to dnes agentura ITAR-TASS. Severoatlantická aliance podle agentury Reuters dosud žádné stahování ruských jednotek nezaznamenala. |
| „Neregistrujeme žádný pohyb, který by tuto infomeaci potvrzoval,“ citovala agentura Reuters anonymní zdroj z centrály NATO. |
Ukrajinská krize znamená podle Rasmussena zcela nové, méně předpověditelné a nebezpečnější prostředí na kontinentu. NATO míní, že prezidentské volby naplánované na neděli, jsou pro Ukrajinu nejlepší cestou kupředu. „Pokusy volby narušit budou pokusem odepřít tamním lidem jejich svobodnou volbu a krokem zpět v hledání politického řešení krize,“ podotkl generální tajemník aliance.
NATO v reakci na krizi zvyšuje svou přítomnost ve východní Evropě, jednotky více cvičí, posílena byla námořní přítomnost v Baltském i Černém moři i ochrana vzdušného prostoru Pobaltí. „Posuzujeme další kroky, dlouhodobější opatření k posílení kolektivní obrany,“ zdůraznil Rasmussen.
Rasmussen: Obavy východoevropských členů NATO nejsou přehnané
Generální tajemník NATO dnes několikrát připomněl ruskou obrannou doktrínu umožňující ochranu zájmů ruskojazyčných menšin také za ruskými hranicemi. Poté, co Moskva anektovala Krym a je zřejmé její zapojení do událostí na východě Ukrajiny, nejsou podle Rasmussena obavy východoevropských členů NATO přehnané.
Aliance podle svého generálního tajemníka v minulosti Rusko jako bezprostřední hrozbu nevnímala. Nyní se však ukazuje, že ona ruská doktrína nejsou jen slova, a NATO vnímá, že je v ní chápáno jako protivník. „Musíme na to odpovídajícím způsobem reagovat,“ podotkl Rasmussen.
Zopakoval také potřebu ukončit dlouhodobé snižování výdajů na obranu členských zemí NATO ve chvíli, kdy Rusko každoročně své výdaje ve stejné oblasti o desetinu zvyšuje. „Evropští spojenci musí do obrany více investovat,“ zdůraznil Rasmussen.
