Řecko dostane druhou záchrannou injekci

Řecký premiér Lukas Papadimos (uprostřed) a řecký ministr financí Evangelos Venizelos (vpravo) se zatím mohou usmívat. Dostanou další peníze. Spolu s nimi se po těžké dohodě usmívá také francouzský ministr financí Francois Barouin.

Řecký premiér Lukas Papadimos (uprostřed) a řecký ministr financí Evangelos Venizelos (vpravo) se zatím mohou usmívat. Dostanou další peníze. Spolu s nimi se po těžké dohodě usmívá také francouzský ministr financí Francois Barouin. Zdroj: profimedia.cz

Ministři financí eurozóny po zhruba třináctihodinovém maratonu jednání dnes nad ránem schválili druhý záchranný úvěr pro Řecko. Země tak dostane slíbených 130 miliard eur (asi 3,3 bilionu korun), což jí pomůže odvrátit bezprostřední bankrot. Eurozóna verdikt v minulých týdnech opakovaně odkládala kvůli nejistotě, zda Řecko prosadí nutné reformy, a kvůli obavám, zda se podaří dluh snížit natolik, aby se Řecko jednou provždy vymanilo z problémů.

S pomocí balíku úvěrů se má zadlužení Řecka do roku 2020 snížit na zhruba 120,5 procenta hrubého domácího produktu ze současných zhruba 160 procent HDP. To je nepatrně nad původním cílem, který předpokládal, že se dluh sníží až na 120 procent HDP. Cokoliv nad touto hranicí bylo nepřijatelné pro Mezinárodní měnový fond i pro většinu eurozóny. Hrozilo totiž, že ani nový záchranný úvěr na potížích Řecka dlouhodobě nic nezmění a země bude později nucena žádat o další pomoc.

Podle Jeana-Clauda Junckera, což je předseda takzvané euroskupiny, tedy ministrů financí eurozóny, dohoda povede k velmi výraznému snížení dluhu. Řecko by podle něj mělo i zůstat v eurozóně.

Čtěte také komentáře německého tisku:

Záchrana Řecka zůstává nejistá

Schválení nového záchranného úvěru naznačovali už někteří ministři při svém pondělním příjezdu na jednání do Bruselu. Poukazovali ale i na to, že Atény sice podmínky splnily, ale některé věci v dohodě ještě bude třeba doladit. Ministři řešili třeba větší zapojení veřejného sektoru. Klíčové bylo i jednání se zástupci soukromých věřitelů, aby odepsali větší část řeckého dluhu, než původně avizovaných 50 procent.

Záchranný úvěr Řecku poskytnou ostatní země eurozóny a Mezinárodní měnový fond. Jejich analýza ukazovala, že podle dosavadních plánů by dluh Řecka do roku 2020 klesl jen asi na 129 procent HDP. Z toho důvodu bylo nutné v Bruselu jednat o dalších úpravách plánu.

Soukromí investoři, což jsou hlavně banky a pojišťovny, nakonec nabídli, že v rámci chystané výměny dluhopisů odepíšou až 53,5 procenta nominální hodnoty řeckého dluhu. Tím by se dluh Řecka měl snížit o více než 100 miliard eur.

Původně se předpokládalo, že privátní sféra odepíše polovinu nominální hodnoty, což by znamenalo, že reálná hodnota dluhu, tedy včetně úroků a dalších náležitostí, klesne asi o 70 procent. Soukromí investoři přistoupili i na to, že nové třicetiletí dluhopisy, které v rámci výměny dostanou, budou zpočátku úročeny méně.

Aby byl celý plán životaschopný, bylo třeba zmírnit podmínky i Řecku. Eurozóna tak podle agentury AP sníží úrok, který Řecko musí platit za první záchranný úvěr, na 1,5 procentního bodu nad tržními sazbami. V současné době úrok činí od dvou do tří procentních bodů. Úprava zajistí, že se Řecku sníží dluh a zároveň se sníží také potřeba nových záchranných půjček.

Řecká vláda už také oficiálně oznámila, že v nejbližší době předloží parlamentu ke schválení návrh zákona, který donutí k výměně dluhopisů i ty věřitele, kteří s výměnou nebudou souhlasit.

ECB se vzdá zisku z řeckých dluhopisů, převede ho Aténám

Veřejný sektor se do pomoci víc zapojí tím, že se sníží úroky za bilaterální půjčky, které Řecku poskytly státy eurozóny. Evropská centrální banka (ECB) se zase vzdá zisku, který by měla mít z řeckých dluhopisů. ECB za jejich nákup utratila asi 38 miliard eur, hodnota papírů ale činí zhruba 50 miliard eur. Tento krok by měl přispět ke snížení dluhu o zhruba 5,5 procentního bodu.

Šéf ECB Mario Draghi výsledek nočního jednání uvítal. „Je to velmi dobrá dohoda,“ řekl. Podle italského premiéra Maria Montiho, jehož země je ohrožena šířením dluhové nákazy z Řecka, jde o dobrý výsledek pro Řecko, trhy i eurozónu. Kurz eura po oznámení dohody zamířil vzhůru a vůči dolaru vystoupil na zhruba 1,3270 USD.

Kritici: Evropa si znovu jen draze kupuje čas

Řecko, kterému se už na jaře 2010 mezinárodní partneři rozhodli dát první záchranný balík v hodnotě 110 miliard eur, kromě masivních dluhů sužují výrazný propad hospodářství a rozsáhlé protesty obyvatel proti škrtům a reformám. Atény 20. března musí splatit větší část dluhu v objemu asi 14,5 miliardy eur (zhruba 363 miliard korun). Pokud by tak neučily, hrozil by chaotický bankrot s těžko předvídatelnými dopady nejen na Řecko, ale na celou evropskou ekonomiku.

Řecký ministr financí Evangelos Venizelos už před jednáním řekl, že věří, že eurozóna přijme rozhodnutí, které ukončí dlouhé období nejistoty. Je ale otázkou, zda záchranný balík nakonec zafunguje tak, jak evropští politici doufají. Někteří ekonomové jsou přesvědčeni, že Evropa si opět jen koupila čas a definitivní řešení nepřinese ani druhý záchranný úvěr.