Řecko se po osmi letech pouští záchranného lana, které mu poskytly především ostatní země platící eurem, aby se Řekové kvůli vlastnímu hlubokému zadlužení nezřítili do finanční propasti. Atény nyní čekají první nejisté krůčky na cestě k úplné opětovné samostatnosti na trhu s dluhopisy. Učiní tak s ekonomikou, která prošla nekompromisní kúrou masivních úspor a škrtů ve státních výdajích.
Řecko dnes oficiálně opouští třetí a zároveň poslední záchranný program. V jeho rámci od věřitelů, převážně ostatních zemí eurozóny, získalo celkem 86 miliard eur. Ode dneška se má země sama financovat na mezinárodních dluhopisových trzích, jak to činí i jiné státy.
Zcela svobodné ale Řecko nebude. Do splacení posledních peněz ze záchranného úvěru, tedy do roku 2060, budou zemi nadále čtvrtletně navštěvovat experti, kteří budou mít za úkol prověřit, zda Atény plní dohodnuté cíle v oblasti veřejných financí.
Výše řeckého dluhu nyní činí 322 miliard eur (8,3 bilionu korun), což je více než 180 procent hrubého domácího produktu. Z toho drtivou většinu dluží Řecko v různé formě dalším zemím eurozóny a zlomek Mezinárodnímu měnovému fondu. V roce 2012 byl dluh země na úkor ztrát vlastníků státních dluhopisů snížen o zhruba 107 miliard eur.
