I když si řečtí vědci vedou poměrně dobře, co se týče citací v prestižních vědeckých publikacích, jejich země nikdy nepatřila mezi premianty evropských žebříčků veřejných výdajů do vysokoškolského vzdělávání a vědy. Po nástupu krize se však situace ještě podstatně zhoršila. Rozpočty výzkumných center a univerzit se smrskly o třetinu až polovinu, uvádí The Guardian. Tento rok se přitom počítá s dalšími škrty.
V uplynulém roce navíc nebyli poprvé za celé dekády v Řecku jmenováni žádní noví profesoři. O vážnosti situace svědčí podle deníku i fakt, že více než sedm stovek lektorů s titulem Ph. D. bylo sice vybráno, aby přednášeli na fakultách, už dva až čtyři roky však trčí na čekací listině.
Někteří si mezitím našli přechodnou práci mimo akademickou sféru, část jich vyrazila hledat uplatnění do jiných zemí. Připojili se tak k desítkám tisíc absolventů univerzit, kteří prchají před 64procentní nezaměstnaností mladých, která se ve velké míře týká i vysoce kvalifikovaných Řeků. V zemi se tak stále častěji hovoří o odlivu mozků, který může poškodit její hospodářský rozvoj.
