Řecku má pomoci speciální bankovní daň, tvrdí Die Welt | E15.cz

Řecku má pomoci speciální bankovní daň, tvrdí Die Welt

Není to recept. Šéf německé Bundesbank Jens Weidmann tvrdí, že žádná forma oddlužení Řecka nemá v tuto chvíli smysl,
pokud budou tamní výdaje překračovat příjmy
Není to recept. Šéf německé Bundesbank Jens Weidmann tvrdí, že žádná forma oddlužení Řecka nemá v tuto chvíli smysl, pokud budou tamní výdaje překračovat příjmy
• 
ZDROJ: profimedia

Igor Záruba

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Sotva utichl rozruch kolem návrhu unijní daně z finančních transakcí, s jejíž pomocí chce Evropská komise posílit příjmovou stránku rozpočtu společenství na léta 2014 až 2020, rýsuje se na obzoru nová plošná daň. Tentokrát by mělo jít o bankovní odvody, jež mají být použity na záchranu bankrotujícího Řecka. Informoval o tom s odvoláním na nejmenované diplomaty německý deník Die Welt.

Sanační srážka, o níž údajně uvažují vlády eurozóny, by údajně dokázala vyřešit dva problémy najednou. Přiměla by privátní sektor, aby se do „akce Řecko“ zapojil, a zároveň by snížila nebezpečí, že novou injekci pro Atény vyhodnotí finanční trhy jako státní krach a vytrestají ho zbavením jakékoli úvěrové důvěryhodnosti.

„Jisté je, že takovéto opatření postihne všechny peněžní ústavy, tedy také ty, které nedrží žádné řecké papíry. Platit se bude počínaje Deutsche Bank přes spořitelny a Volksbanky,“ uvažují analytici.
Sporné zato je, nakolik je takový model politicky průchozí. Například v Německu už jeden podobný odvod prošel. Jde o způsob, jak zajistit státu dostatečné množství hotovosti pro případ, že by vypukla další krize. Očekávaný příjem se odhaduje na miliardu eur.

Týdeník Der Spiegel dodává, že těsně před zahájením mimořádného summitu eurozóny na téma „projekt společné měny a budoucnost Řecka“, svolaného do Bruselu na čtvrtek, diskutují politici i další způsoby, jak zbavit Helény dluhového břemene. Mluví se třeba o zpětném odkupu vládních obligací na nižší než nominální cenu, které by mohlo snížit řecký státní dluh ze 350 na 330 miliard eur. Peníze na opětovné získání bondů by šly z existujícího Fondu finanční stability, z něhož čerpá Irsko a Portugalsko. Případně z balíku číslo dvě, v němž má být přibližně 120 miliard eur. Právě jeho detaily chce projednat nadcházející bruselská vrcholná schůzka.

Jinou variantou je, že by dluhopisy vykupoval sám stabilizační fond, jehož činnost má skončit 30. června 2013. Za tím účelem by však musela eurozóna rozšířit pravomoci tohoto nástroje. Až dosud nesměl fond tuto činnost vykonávat, obligace zadlužených periferních ekonomik vykupovala až donedávna Evropská centrální banka.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video