Podle dostupných informací hlasoval 300členný parlament poměrem 155 ku 138, pět se jich zdrželo. Proti byl jeden člen socialistické strany, který byl vzápětí vyloučen z jejího poslaneckého klubu. Ztrátu jednoho hlasu vykompenzovala socialistům jedna nezávislá pravicová poslankyně.
Úspory mají, také díky snížení platů státních zaměstnanců a zvýšení daní státu, vynést v průběhu pěti let přes 28 miliard eur (683 miliard korun). Zemi také čeká kolečko privatizace podniků se státní účastí, která má přinést dalších zhruba 50 miliard eur.
Vláda premiéra Jorgose Papandrea tak přijetím „střednědobého rámce rozpočtové strategie“ úspěšně překročila hlavní překážku. Ve čtvrtek čeká parlament ještě hlasování o takzvaném prováděcím zákonu, který podrobně vyjmenována jednotlivé body úsporných opatření. Po dnešním hlasování se neočekává, že by to druhé měly provázet komplikace.
„Kdyby dnes řecká vláda neschválila nový úsporný rozpočet, měl by svět zaděláno na druhou vlnu finanční krize. Řekové tak v tuto chvíli vyhráli důležitou bitvu. Bohužel celá válka i tak z pohledu Řecka dál zůstává ztraceným bojem,“ uvedl hlavní ekonom ERA Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Řecký dluh je však podle Bureše příliš velký, celkově by měl v tomto roce dosáhnout 350 miliard eur a jenom na úrocích budou muset Řekové v nadcházejících letech ročně splácet více než osm procent HDP. „Dostat rozpočet do tak vysokých primárních přebytků je v málo konkurenceschopném Řecku nadlidský úkol,“ myslí si Bureš.
Státům eurozóny alespoň pro několik následujících měsíců spadl kámen ze srdce, doplnil analytik společnosti AWD Jan Macek. Nyní ale podle něj začíná nejdůležitější část řeckého ozdravného procesu. Nejenom evropské státy v čele s Německem a Francií budou od toho okamžiku bedlivě sledovat, jakým způsobem se skutečně naplňují jednotlivé kroky řeckého vládního balíčku úspor. „Zatím však můžeme očekávat uklidnění situace, a to zejména na měnových trzích, kde v krátkodobém horizontu budeme svědky posilování eura proti ostatním globálním měnám,“ podotkl.
Řečtí poslanci hlasovali za zvýšeného napětí vyvolaného 48hodinovou generální stávkou, která dnes končí, a také protestními demonstracemi, při nichž se hlavně na aténském centrálním náměstí Syntagma střetla policie s odpůrci vládních úspor. Ti mimo jiné zaútočili na přilehlou budovu ministerstva financí. Pořádkové síly nešetřily při zásahu slzným plynem, který náměstí zamořil. Potyčky si dle všeho vyžádaly desítky zraněných.
ČNB: Řecká krize Česko bezprostředně neohrožuje
Současná dluhová krize v Řecku českou ekonomiku bezprostředně neohrožuje. Na konferenci v Londýně to řekl guvernér České národní banky . Zároveň upozornil, že Praha nemá důvod spěchat s obnovou rozhovorů o vstupu České republiky do eurozóny.
„Zcela jistě existují (ve východní Evropě) země, které bezprostředně nepociťují žádné dopady toho, co se nyní děje v Řecku. Jsme to my (Česká republika), jsou to Slováci a jsou to rovněž Poláci,“ podotkl šéf ČNB. Měnovou politiku Singer nechtěl komentovat, na to je podle něj zatím brzy. Bankovní rada měla poslední schůzku k měnové politice minulý týden, kdy rozhodla, že základní úroková sazba zůstane na historickém minimu 0,75 procenta.
K otázce vstupu České republiky do eurozóny Singer řekl, že vážná debata na toto téma nezačne dřív než v roce 2013. Praha je v otázce načasování vstupu země do eurozóny v posledních letech velmi opatrná. Potíže, s nimiž se teď eurozóna potýká, zároveň snižují podporu vstupu ČR do eurozóny mezi českými občany.
