Řekové jasně odmítli požadavky věřitelů. Tsipras chce jednat o seškrtání dluhu

„S tímto výsledkem dostal premiér (Alexis Tsipras) jasný mandát od řeckého lidu,“ reagoval na první výsledky mluvčí řecké vlády Gavriil Sakellaridis. Podle něj tento mandát znamená, že řecká vláda má bránit svůj návrh předložený mezinárodním věřitelům a své postavení. Čeští analytici zastávají opačný postoj, Tsiprasova vyjednávací pozice se k lepšímu nezmění, tvrdí. Referendum ovšem má i své poražené. Šéf řecké konzervativní strany Nová demokracie Antonis Samaras ze své funkce odstoupil. Samaras byl jedním z hlavních zastánců hlasování pro přijetí podmínek věřitelů.

Vysoký představitel irské vládní vládní strany Fine Gael ohledně možného dalšího vývoje jednání s Řeckem uvedl, že nová dohoda by mohla zahrnovat využití evropských strukturálních fondů, financování Evropské centrální banky (ECB) a restrukturalizaci dluhu. Podle europoslance a bývalého ministra Briana Hayese je zapotřebí, aby Řecko požádalo o třetí záchranný plán.

„Hlavní rysy jsou relativně jasné. Rozumná finanční pomoc, která by umožnila řeckému bankovnímu systému a ekonomice dál fungovat,“ uvedl v prohlášení, které vydala Fine Gael. „K podpoře investic a návratu ekonomiky k růstu bude zapotřebí zdrojů ze strukturálních a kohezních fondů a z ECB… restrukturalizace dluhu bude nezbytnou součástí jednání,“ uvedl Hayes.

Řecko podle něj musí zavádět reformy a být vstřícnější při jednání. „Mají-li jednání pokračovat v atmosféře kompromisu, je také nezbytné, aby řečtí političtí představitelé přestali používat agresivní a provokativní jazyk,“ napsal irský europoslanec.

Komentář Ilony Švihlíkové:

Generální tajemník bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) Andreas Scheuer ale na řeckého premiéra Tsiprase ostře zaútočil. Podle něj je potřeba reagovat na výsledky řeckého referenda s klidem. „Je jasné, že vyděrač a člověk, který lhal voličům, nemůže splnit své špinavé sliby,“ řekl podle institutu Open Europe představitel CSU, která je partnerem CDU Angely Merkelové. „Dobrou noc, Řecko,“ dodal.

Německý ministr hospodářství Sigmar Gabriel řekl listu Tagesspiegel, že je těžké si představit rozhovory o novém záchranném programu pro Řecko poté, co tamní voliči zjevně odmítli podmínky takového programu v referendu, a odmítli tak pravidla eurozóny.

„Tsipras a jeho vláda vedou řecký lid na cestu hořkého opuštění a beznaděje,“ dodal německý ministr, podle něhož premiér Tsipras „strhl poslední mosty, po nichž Řecko a Evropa mohly postupovat ke kompromisu.“ Šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier volil slova o tom, že nyní je míč na řecké straně hřiště, „kde musí být vyvozeny z výsledku hlasování patřičné závěry.“

Kancléřka Německa Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande se přesto shodli, že summit eurozóny o výsledcích řeckého referenda by se měl konat. Konkrétně v úterý. Oba politici také uvedli, že výsledky referenda je nutno respektovat.

Samotné vyjednávání mezi Řeckem a jeho věřiteli začne hned v pondělí, řekl premiér Tsipras. Jeho vláda je prý připravena vyjednávat o reformním plánu s cílem dostat bankovní systém rychle zpět k normálnímu fungování. Řecko bude trvat na tom, aby součástí jednání byla restrukturalizace (odpis) řeckého dluhu.

Naopak vůdkyně francouzské krajně pravicové Národní fronty Marine Le Pen dnešní řecké NE vřele uvítala. Na svém twitterovém účtu napsala: „Pěkná a velká lekce demokracie, toto řecké NE. Národy jsou zpátky!“.

Belle et grande leçon de démocratie que ce NON grec. Les peuples sont de retour ! #Greferendum MLP

— Marine Le Pen (@MLP_officiel) July 5, 2015

Tato lekce demokracie ovšem zemi sama o sobě pomoci nemusí. Analytik společnosti JP Morgan Malcolm Barr předpokládá podle agentury Reuters, že odchod Řecka z eurozóny je nyní pravděpodobnější než setrvání v ní. Slovenský ministr financí a vicepremiér Peter Kažimír prohlásil, že odmítnutí reforem Řeckem nemůže znamenat, že se k penězům dostane snadněji a scénář konce odchodu Řecka z měnové unie vypadá jako realistický.

Další analytici tvrdí, že pokud bude Řecko donuceno eurozónu opustit, zřejmě bude muset zavést i jinou měnu, kterou zřejmě zpočátku čeká prudký pokles hodnoty.

Přečtěte si reakce českých politiků:

Babiš: Bez odpisu části dluhu nemůže Řecko krizi zvládnout

Domácí

Vládní vyjednavač ale v souvislosti se schůzkou ministra financí Janise Varufakise a bankéřů řekl, že o zavedení paralelní měny v Řecku se nejedná.

Francouzský prezident Hollande se navíc podle francouzského nedělníku Le Journal du Dimanche nechal slyšet, že bude dál naléhat, aby Řecko zůstalo v eurozóně, ať už hlasování dopadne jakkoli.

Šéf německé centrální banky Jens Weidmann kromě toho podle zdrojů listu Handelsblatt varoval vládu Merkelové, že odchod Řecka z eurozóny by způsobil v německém rozpočtu výpadek v řádu miliard eur.

Na aténském náměstí Syntagma začaly oslavy

Syntagma Sq NOW: this is turning into a party. No supporters think they've won. They're almost certainly ri... https://t.co/eD1kcTvJLq

— Ros Atkins (@BBCRosAtkins) July 5, 2015

Spekuluje se, že v případě řeckého 'ne' věřitelé nebudou mít náladu Řekům ustupovat o nic více než v minulosti. V této souvislosti se podle řeckého listu Ta Nea hovoří o takzvaném „Gremainu“, kdy Řecko setrvá v eurozóně, ale jeho zdroje zcela vyschnou, protože věřitelé už Aténám nic nepošlou.

I v případě takzvaného „Grexitu“, tedy odchodu Řecka z eurozóny, by Evropská centrální banka (ECB) měla Řekům zastavit přísun nových eur. Zásoby tvrdé měny, jimiž Atény disponují, zřejmě nebudou stačit na to, aby mohla vláda pokrýt všechny své závazky.

Streetartový umělec Wild Drawing maluje v centru Athén graffiti nazvané Tahle země není pro chudý|ctkUmělec Wild Drawing maluje v centru Athén graffiti nazvané Tahle země není pro chudý

To by vládu patrně donutilo začít vydávat dlužní úpisy, jimiž by platila státním zaměstnancům a které by použila i k výplatě důchodů. Kupní síla dlužních úpisů, ať již na ulici nebo v zahraničí, by pak byla přímým měřítkem hodnoty nové měny. Hrubé odhady devalvace, kterou by řecká ekonomika potřebovala, aby byla na mezinárodních trzích znovu konkurenceschopná, hovoří o 25 až 30 procentech.

Řecký premiér v této souvislosti vyjádřil přesvědčení, že Evropská centrální banka (ECB) si plně uvědomuje „humanitární rozměr“, který dostala řecká krize. Nepřímo tak naznačil přání, aby ECB zvýšila objem nouzového financování z programu ELA. Bez něj se řecké banky neobejdou. Řecká centrální banka večer uvedla, že chce žádost podat co nejdříve.

„Řecko nyní čeká chaos a nestabilita - jak politická, tak ekonomická. Nicméně jsem rád, že se řečtí voliči rozhodli pro tento scénář. Řekové už nechtějí žít dalších 6 let pod nadvládou věřitelů,“ uvedl Jaroslav Brzoň, investiční stratég BBI. „ANO by bylo jen dočasné uklidnění a oddálení řeckého bankrotu o pár let. Tato země musí zkrachovat, aby se mohla zvednout z popela a začít znovu. Lidé potřebují spatřit světlo na konci tunelu a to za současného stavu nevidí,“ dodal.

Podle českého státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy se může zlepšit pohled Čechů na eurozónu, pokud se řeckou krizi podaří jakýmkoli způsobem vyřešit, ať už záchranou Řecka, nebo jeho odchodem ze skupiny zemí platících eurem.