Řekové mají v plánu privatizace příliš velké oči
„Prodej státního majetku byl během předchozích záchranných programů obrovským zklamáním. Ani tentokrát nepředpokládám, že by privatizační fond generoval nějaké větší příjmy, jelikož bude stálým zdrojem politického napětí,“ říká Raoul Ruparel z evropského think tanku Open Europe.
Řecká vláda může nabídnout podíly v některých domácích bankách, jejichž hodnota propadla spolu se sílícími problémy země na předkrizový zlomek, v nabídce se mohou objevit i akcie energetických či telekomunikačních firem, ani tam ovšem vyjednávací žolík na řecké straně nebude.
Hodnota státem spoluvlastněného telecomu OTE na burze byla například ještě před rokem o více než třetinu vyšší. Dokonce jen za třetinu ceny se obchoduje další privatizační kandidát, energetická Public Power Corporation. Ternem nemusí být ani Hellenic Petroleum (na snímku), která v Řecku provozuje trio rafinerií. Zatímco ještě na počátku loňského roku se její akcie obchodovaly za necelých osm eur, nyní to je zhruba polovina.
Řecko, hodnota státních firem|
Historie přitom ukazuje, že privatizační byznys není tak úplně parketou řecké vlády. Jedním z mála dokončených obchodů řecké vlády byl například prodej třetinového podílu v řecké sázkové kanceláři OPAP fondu Emma Delta, kontrolovanému českým investorem Jiřím Šmejcem, za částku kolem 650 milionů eur. O úspěchu však z pohledu Atén hovořit nešlo, tehdejší burzovní hodnota podílu byla totiž v okamžiku podání nabídky fondem zhruba o 15 procent výše.
Výnos z řecké privatizace přitom ovlivní i budoucí tamní ekonomiku, polovina ze získaných peněz má totiž posílit zdroje řeckých bank, čtvrtina má posloužit na prorůstová opatření, zbytkem se má umořit část státního dluhu.
Řecko, hodnota státních firem|