„Prodej státního majetku byl během předchozích záchranných programů obrovským zklamáním. Ani tentokrát nepředpokládám, že by privatizační fond generoval nějaké větší příjmy, jelikož bude stálým zdrojem politického napětí,“ říká Raoul Ruparel z evropského think tanku Open Europe.
Řecká vláda může nabídnout podíly v některých domácích bankách, jejichž hodnota propadla spolu se sílícími problémy země na předkrizový zlomek, v nabídce se mohou objevit i akcie energetických či telekomunikačních firem, ani tam ovšem vyjednávací žolík na řecké straně nebude.
Hodnota státem spoluvlastněného telecomu OTE na burze byla například ještě před rokem o více než třetinu vyšší. Dokonce jen za třetinu ceny se obchoduje další privatizační kandidát, energetická Public Power Corporation. Ternem nemusí být ani Hellenic Petroleum (na snímku), která v Řecku provozuje trio rafinerií. Zatímco ještě na počátku loňského roku se její akcie obchodovaly za necelých osm eur, nyní to je zhruba polovina.
Řecko, hodnota státních firem|
Historie přitom ukazuje, že privatizační byznys není tak úplně parketou řecké vlády. Jedním z mála dokončených obchodů řecké vlády byl například prodej třetinového podílu v řecké sázkové kanceláři OPAP fondu Emma Delta, kontrolovanému českým investorem Jiřím Šmejcem, za částku kolem 650 milionů eur. O úspěchu však z pohledu Atén hovořit nešlo, tehdejší burzovní hodnota podílu byla totiž v okamžiku podání nabídky fondem zhruba o 15 procent výše.
Výnos z řecké privatizace přitom ovlivní i budoucí tamní ekonomiku, polovina ze získaných peněz má totiž posílit zdroje řeckých bank, čtvrtina má posloužit na prorůstová opatření, zbytkem se má umořit část státního dluhu.
Řecko, hodnota státních firem|