Výrazný favorit mezi nimi zatím chybí, republikáni se ale mohou uklidňovat pohledem na průzkumy veřejného mínění, v nichž jejich imaginární kandidát Obamu zatím poráží 47 ku 39. Američané vyčerpaní ekonomickou recesí dávají najevo, že změna vedení by jim nebyla proti mysli.
Kdo by měl Obamu v Oválné pracovně nahradit, ale netuší. Ani většina registrovaných republikánů oslovených agenturou Gallup zatím nemá mezi kandidáty své strany jasného favorita. Kteří republikáni tedy půl roku před prvními primárkami už ohlásili, že se poperou o republikánskou nominaci?
Jak vypadají primárky Voliči během stranických primárních voleb, takzvaných primárek, v jednotlivých státech rozhodují, koho by delegáti jejich strany měli na celonárodním sjezdu nominovat na prezidenta. Jde o komplikovaný systém, jehož pravidla se stát od státu mění, v některých například mají hlasy voličů jen poradní roli. V několikatýdenním volebním kolotoči hrají mimořádně důležitou úlohu média. Výsledky primárek ve státech, kde se volí nejdříve – Iowa, New Hampshire a Jižní Karolína – totiž získávají nepoměrně větší pozornost oproti pozdějším kláním. Pro kandidáty je proto zásadní vyhrát, či se alespoň zviditelnit, právě v těchto státech a směřují do nich většinu financí.
Selhání znamená méně hlasů od delegátů na nominačním sjezdu, a tedy zmařenou šanci na nominaci. Napřesrok se s největší pravděpodobností uskuteční jen republikánské klání, očekává se totiž, že Baracku Obamovi se žádný demokratický protikandidát nepostaví.
Mitt Romney (64)
Někdejší guvernér státu Massachusetts a především úspěšný podnikatel oznámil kandidaturu v červnu. Mezi současnými republikánskými kandidáty patří ke známějším, média s oblibou připomínají jeho méně obvyklou náboženskou příslušnost a analyzují, jaké by bylo mít „prvního mormona v Bílém domě“. Romneyovi nebude činit potíže sehnat na kampaň dostatek peněz, a stane se tak jedním z nejviditelnějších kandidátů. Jako jediný mezi těmi současnými nebude v primárkách nováčkem. Před třemi lety podlehl v nominačním souboji Johnu McCainovi. U části konzervativních voličů by mu mohlo uškodit, že v čele státu Massachusetts přijal zákon o zdravotní péči ne nepodobný tomu, za který na federální úrovni republikáni vehementně kritizují Baracka Obamu.
Jon Huntsman (51)
Exguvernér státu Utah je druhým mormonem na seznamu republikánských kandidátů. Patří k těm umírněným, donedávna byl ostatně jako velvyslanec v Číně součástí Obamovy administrativy. Postu se vzdal právě kvůli prezidentské kandidatuře. Skutečnost, že sloužil pod Obamou, by mu ovšem mohla u některých voličů škodit. Překážkou pro něj bude i fakt, že mimo Washington o něm málokdo slyšel.
Tim Pawlenty (50)
„Kandiduji na prezidenta, protože se chci poprat s rozpočtovým deficitem a vrátit naši ekonomiku zpět na trať. Udělal jsem to v Minnesotě a chci to udělat i pro Ameriku.“ Těmito slovy oznámil vstup do boje o nominaci minnesotský guvernér Tim Pawlenty. Pověst fiskálního konzervativce mu může přinést hlasy od konzervativní části nerozhodnutých voličů. Problémem může být, že postrádá zkušenosti se získáváním peněz na velké kampaně.
Michele Bachmannová (55)
Favoritka ultrakonzervativců z Tea Party je jedinou ženou na seznamu možných Obamových vyzývatelů. Neoblomně konzervativní názory na potraty a manželské svazky homosexuálů sice získávají kongresmance z Minnesoty podporu části republikánských voličů a členů hnutí Tea Party, zbytek ale značně polarizují. Na republikánské voliče může zapůsobit i její příkladný rodinný život – s manželem vychovali pět vlastních dětí, třiadvaceti dalším poskytli pěstounskou péči.
Newt Gingrich (68)
Vysloužilý republikán, jenž za prezidentství Billa Clintona vstoupil do dějin jako předseda první republikánské většiny ve Sněmovně reprezentantů po čtyřicetileté dominanci demokratů. Podařilo se mu prosadit pro Spojené státy výjimečný vyrovnaný rozpočet, čehož by chtěl dosáhnout i jako prezident. Ve straně má respektovanou pozici a nezanedbatelnou schopnost vybrat dost peněz na viditelnou kampaň. Uškodit mu může poněkud neuspořádaný rodinný život, je potřetí ženatý.
Sarah Palinová (47)
divoká karta
Suverénně nejznámější tvář republikánů, o níž se svět dozvěděl před třemi lety, kdy si ji John McCain vybral za potenciální viceprezidentku, s oficiálním ohlášením kandidatury zatím váhá. Bývalá guvernérka Aljašky se značnými mezerami v geopolitickém a historickém rozhledu se může spolehnout na podporu hnutí Tea Party i neutuchající zájem médií. Pokud by se skutečně rozhodla kandidovat, mohla by jí být na škodu nepřehledná organizace vlastního týmu i fakt, že post guvernérky bez vysvětlení opustila uprostřed volebního období.
