Nová vláda v Římě je v rámci své snahy o sbližování s Evropskou unií ochotná ustoupit od tvrdé protiimigrační politiky, kterou razil exministr vnitra Matteo Salvini. Na oplátku ale žádá pomoc s nelegálními přistěhovalci. Hrozí tak nové spory Itálie a dalších starých unijních zemí se státy visegrádské čtyřky.
O návrhu na přerozdělování příchozích budou v pondělí jednat představitelé některých zemí na Maltě. Podle webu Politico by zatím mělo být na dobrovolné a dočasné bázi a týkat se Itálie, Francie, Německa a Malty. Zapojené země ale doufají, že se časem přidají další. „Jestliže se dostaneme na dvanáct, bude to úspěch,“ citoval zmíněný web nejmenovaného diplomata. Francouzský prezident Emmanuel Macron přitom tento týden uvedl, že by se na migračním břemenu měly tím či oním způsobem podílet všechny unijní země nebo být finančně penalizovány.
Změna italské vlády znervózňuje některé nové členské země, zejména Maďarsko. Jeho premiér Viktor Orbán v sobotu v Římě na akci nacionalistických Bratrů Itálie uvedl, že se nová vláda Giuseppa Conteho složená z Hnutí pěti hvězd a Demokratické strany oddělila od lidu. Varoval před levicovou politikou, která podle něj migraci podporuje.
Prohlásil, že Budapešť je ochotná pomoci Itálii s ochranou hranic a repatriací přistěhovalců. „Nemůžeme pomoci tím, že do Maďarska odněkud vezmeme migranty. To je nemožné,“ zdůraznil. Země se minulý týden ohradila také proti plánu budoucí šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové na posílení unijní pohraniční agentury Frontex.
Změnu pozice Říma mezitím podpořil guvernér italské centrální banky Ignazio Visco. Pokud chce země dosáhnout hospodářského růstu, musí podle něj přestat se svalováním viny za své potíže na Evropu, finanční trhy či na imigranty a místo toho provést seriózní analýzu nešvarů italské ekonomiky. „Imigrace může znamenat pozitivní přínos k výrobní kapacitě země,“ dodal.
Do Itálie se po takzvané centrální středomořské trase za prvních osm měsíců roku ilegálně dostalo zhruba 6600 lidí. Za celý loňský rok to bylo 23 500 osob, nejnižší počet od roku 2012. Frontex i italské zdroje uvádějí, že se v rámci této trasy mění cesty připlouvajících. Většina z nich už nevyráží z Libye, ale z Tuniska. List La Repubblica uvedl, že letos se 5500 imigrantů dostalo do Itálie samostatně, aniž by byli na moři spatřeni a potřebovali pomoc. Údajně používají malé, rychlé lodě, které tuto kratší cestu zvládnou za 15 hodin. Předpokládá se tedy, že pašeráci lidi mění svůj byznysový model.
V srpnu výrazně stoupl počet zachycených osob na východní středomořské trase, bylo jich 9300, zatímco loni v tomto období 4200. Celkem se za prvních osm měsíců letošního roku po této lince dostalo do EU přes 38 tisíc lidí. Loni touto dobou to bylo přes 34 tisíc, za celý rok 2018 pak 56 600.
Libyjská pobřežní stráž zachytila minulý týden ve Středozemním moři nedaleko metropole Tripolisu 493 migrantů. Běžence nabrala při celkem šesti akcích, plavili se na stejném počtu lodí. O víkendu zadrželi maďarští policisté 38 migrantů, kteří se pokusili do země dostat nelegálně na nákladním vlaku. Šlo o další větší skupina běženců, která se minulý týden neúspěšně snažila nezákonně překonat hranici mezi Srbskem a Maďarskem. |
