Eurozóna se v noci na dnešek na detailech nového záchranného programu pro zadlužené Řecko nedohodla. Připustila pouze možnost prodloužení splatnosti řeckých dluhopisů nebo možnost jejich nákupu prostřednictvím současného záchranného fondu (EFSF).
Podle novinářů a ekonomických analytiků ale výsledek jednání nepřinesl nic nového a zástupci eurozóny si za to vysloužili kritiku. Stále není jasné, jakým způsobem by se do pomoci Řecku měli zapojit soukromí investoři - tedy banky, pojišťovny či penzijní fondy.
„Dostali jsme se ze začarovaného kruhu. Velmi složitého začarovaného kruhu, který tvořila protichůdná vyjádření. Na jedné straně o zapojení soukromého sektoru do nového záchranného programu pro Řecko a na druhé o nutnosti vyhnout se řízenému bankrotu,“ uvedl k jednání eurozóny de Jager.
Podle nizozemského šéfa financí se začínají pozice zástupců eurozóny a Evropské centrální banky rozcházet. „ECB evidentně v prohlášení hájí svoje pozice, ale 17 ministrů financí eurozóny řízený bankrot nevyloučilo, a tak máme více možností řešení,“ doplnil de Jager.
Řecko potřebuje další peníze do poloviny září, jinak mu opět hrozí bankrot. Navíc je oproti původním očekáváním vyloučené, že by se v nejbližších letech vrátilo na finanční trhy.
Přešlapování eurozóny dráždí trhy
Neschopnost eurozóny shodnout se na detailech nového záchranného programu pro Řecko značně zneklidnila finanční trhy. Výnosy španělských a italských dluhopisů rychle vystoupaly na historické rekordy. V případě desetiletých dluhopisů Španělska vůbec poprvé za existenci eura překonaly hranici deseti procent.
„Při absenci jakékoliv politické odpovědi (na krizi) může finanční systém eurozóny explodovat během několika dní,“ komentuje dnešní situaci na trhu analytický server Eurointelligence.
Ministři financí eurozóny nicméně odmítají připustit, že by se krize šířila i do dalších zemí. „Nemá smysl spekulovat o jedné nebo druhé zemi. Nyní se zabýváme Řeckem, zabýváme se Irskem a Portugalskem. Opatření, která přijímáme, zajistí stabilitu eurozóny,“ uvedl lucemburský ministr financí Luc Frieden.
Nedůvěra investorů vůči Itálii roste
Se sílící nedůvěrou investorů se stále víc potýká také Itálie. Finanční trhy nevěří, že země s druhým největším dluhem v EU ve výši 120 procent HDP je schopná dostát svým dlouhodobým závazkům.
„Itálie je uprostřed rozpočtových rozhodnutí, která nejsou jednoduchá, ale návrh představený italským ministrem financí je velmi přesvědčivý. Nemám žádné pochybnosti, že Itálie přijme správná rozhodnutí. To je všechno. Je to jen vzrušení před podobnými setkáními, neměli bychom to brát příliš vážně. Itálie je na správné cestě,“ mírnil obavy ještě před začátkem jednání eurozóny německý ministr financí Wolfgang Schäuble.
