Rozdíly mezi pohlavími na pracovním trhu přetrvávají

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: profimedia.cz

Návrh Evropské unie na předepsané zastoupení manažerek ve velkých firmách vzbudil velký ohlas. Brusel poukazuje na statistiky a tvrdí, že ženský potenciál zůstává ležet ladem. Odpůrci donucovacího prostředku tvrdí, že opomíjí to nejpodstatnější – příčinu nízkého počtu žen v managementech.

Ženy se podle zprávy Evropské komise podílejí na pracovní síle unie z pětačtyřiceti procent. Na evropských vysokých školách převažují studentky nad studenty, v podílu absolventů vedou ženy dlouhá léta. „Proto se dá říci, že vstupují do pracovního procesu lépe vybaveny než muži, přesto jejich počty v top manažerských pozicích zaostávají,“ konstatuje zpráva a vypočítává důvody, proč by měly firmy do svých vedení opomíjené pohlaví pustit. Mimo jiné proto, že globálně kontroluje téměř čtyři pětiny spotřeby domácností.

Norsko kvóty překonalo

Realita však za bruselskými představami silně zaostává. Byznysmenky tvoří management velkých veřejně obchodovaných společností v EU z necelých 14 procent. Unie jen mírně zaostává za USA, další země jsou na tom hůř.

Na evropské úrovni ale panují značné rozdíly, což je podle některých názorů důvod, proč nemohou unijní kvóty plošně fungovat. Jasným tahounem je s 42 procenty mimounijní Norsko, které tak už překonalo vlastní kvóty. Zatímco ve Finsku, Lotyšsku a Švédsku se ženy podílejí na vedení firem přinejmenším z jedné čtvrtiny, v zemích jako Irsko, Itálie, Řecko nebo Maďarsko méně než z deseti procent. Nejhůře jsou na tom Malťanky, jen každý třicátý vedoucí pracovník na ostrově je ženského pohlaví. Česká republika je s 15 procenty mírně nad evropským průměrem, Slovensko se třinácti těsně pod ním.

Manažerek přibývá, ředitelek ne

Během poslední dekády se ale situace zlepšila. Ještě v roce 2003 bylo ve vedení unijních společností 8,5 procenta žen. Podíl žen v šéfovských pozicích v poslední době ale rostl zejména díky Francii, která kvóty schválila v roce 2010. Dvě pětiny žen mají v managementech zasednout do roku 2017. Už mezi říjnem 2010 a lednem 2012 se přitom jejich zastoupení na vysokých pozicích zvýšilo o deset procentních bodů. V Rumunsku, Maďarsku a na Slovensku však šlo naopak ve zmiňovaném období dolů.

V současnosti navíc nejsou na evropské úrovni výjimkou ani managementy velkých firem s výhradním zastoupením mužů. Zatímco ve Francii, Švédsku a Finsku mají tyto společnosti ve svém čele vždy alespoň jednu ženu, v téměř třetině členských zemí jich většina nemá vůbec žádnou ženskou reprezentaci. A co se týče přímo postů ředitelů 600 největších evropských firem, jsou nyní ženami obsazeny z 3,2 procenta. Jejich podíl přitom nestoupá, v posledních letech se stále pohybuje kolem tří procent.

Zastánkyně 40procetních kvót navrhovaných unií proto tvrdí, že přirozenou cestou se dojde ke stejnému výsledku jen velice pomalu.

Poslankyň a ministryň je čtvrtina

V byznysovém prostředí jsou sice rozdíly největší, v politice ale není situace o moc lepší. V dolních komorách parlamentů členských zemí EU sedí v průměru 26 procent žen. Nejvíce jich je ve švédském a finském zákonodárném orgánu, přes „magických“ čtyřicet procent. V České republice mají ženy 22 procent mandátů.

Stejný průměrný podíl žen zastává ministerské funkce ve vládách unijních zemí. V čele je opět Švédsko a Finsko (54 a 47 procent). Ve Francii splnil prezident François Hollande předvolební slib rovného zastoupení pohlaví v kabinetu. Nejhůře si opět stojí Řecko a Maďarsko, ale i Slovensko.

Platová propast se kvůli škrtům může prohloubit

Je všeobecně známo, že ženy jsou na tom v EU hůře i platově, rozdíly mezi zeměmi jsou ale opět velké. Podle aktuální zprávy Bruselu vydělávají za hodinu v průměru téměř o 15 procent méně než muži. V Polsku ale pohlaví v příjmech dělí jen dvě procenta, zatímco v Estonsku 27 procent. Premiér země Andrus Ansip si prý uvědomuje, že je třeba situaci řešit, ale zatím neví jak. „Nemáme statistiky, které by nám objasnily, z čeho tento problém vlastně vychází,“ poznamenal. Za dobrý nápad považuje prozkoumat blíže situaci v sousedním Lotyšsku, které má platový ukazatel poměrné příznivý. Zato Česká republika Estonsko s 25,5 procenta dotahuje. Někteří odborníci přitom míní, že se propast může v následujících letech ještě více prohloubit, protože škrty ve veřejném sektoru tlačí ženy do soukromé sféry, kde jsou nůžky v ohodnocení rozevřenější.

Část žen je pro sankce, další regulaci nechtějí

„Jak je možné, že i když máme legislativu o rovném odměňování více než padesát let, nefunguje to?“ tázala se nedávno slovenská europoslankyně Edit Bauerová, podle které je třeba zákony zefektivnit, a to i za cenu sankcí. Hovoří se například o zveřejňování firem, které pravidla porušují.

Bauerová upozorňuje na důsledky genderových rozdílů. Tvrdí, že se příjmová propast mezi pohlavími zvyšuje s věkem a penzistky jsou tak chudobou ohroženy více než penzisté.

Některé europoslankyně však před regulací varují. „Spíše než směrnice a sankce potřebujeme přesvědčit firmy, aby pracoviště učinily maximálně flexibilními a prorodinnými,“ uvedla Britka Marina Yannakoudakisová. Připomíná severské země, kde se ženy a muži střídají na mateřské dovolené v určitých časových úsecích.

Příklady úspěšných evropských top manažerek

Kristin Skogen Lundová, Norsko, šéfka Konfederace norských podnikatelů (NHO)Kristin Skogen Lundová, šéfka Konfederace
norských podnikatelůKristin Skogen Lundová, šéfka Konfederace norských podnikatelů Podle mnohých názorů nejvlivnější Norka vystudovala ve Spojených státech a pracovala dříve například pro Coca-Colu. Poté byla šéfkou největšího norského deníku Aftenposten a působila ve vedení Telenoru. Letos v září se v šestačtyřiceti letech stala generální ředitelkou NHO, asociace, jež reprezentuje zájmy 21 tisíc norských společností.

Alison Cooperová, Velká Británie, výkonná ředitelka Imperial Tobacco GroupAlison Cooperová, výkonná ředitelka Imperial Tobacco GroupAlison Cooperová, výkonná ředitelka Imperial Tobacco Group Šestačtyřicetiletá byznysmenka vystudovala matematiku a statistiku v Bristolu, poté pracovala například v Pricewaterhousecoopers. V roce 1999 přišla do Imperial Tobacco, výkonnou ředitelkou společnosti se stala před dvěma lety.

Barbara Kuxová, Švýcarsko, členka vedení německého SiemensuBarbara Kuxová, členka vedení německého SiemensuBarbara Kuxová, členka vedení německého Siemensu Osmapadesátiletá Švýcarka se v roce 2008 stala první ženou, která stanula ve vrcholovém vedení Siemensu. Před pár týdny se ale objevily zprávy o tom, že společnost v příštím roce opustí. Dříve pracovala ve firmách Philips, Ford, ABB, Nestle a McKinsey.

Norský model
Norsko zavedlo kvóty na zastoupení žen ve vedení velkých firem téměř před dekádou. Pro dosažení 40procentní hranice si vytyčilo rok 2008, na hodnocení skutečného dopadu je tedy brzy. Firmy se obávaly, že předepsaná mez je příliš vysoká, a ženy tak někde budou jen „nastrčené figurky“ bez skutečných pravomocí. Tvrdily, že musí existovat i jiná cesta, než vydírat firmy soudní hrozbou. Zastánci kvót ale upozorňují na to, že kritika postupně opadla. Někteří příznivci regulace hodnotí norskou zkušenost takto: kvóty jsou byrokratické, urážejí ženskou hrdost a poškozují svobodu podnikání, ale praxe ukázala, že bez nich to nejde.