Rozpad Iráku? Kurdové mají za vzor rozdělení Československa

Padlí hrdinové jsou v obrovské úctě ostatních obyvatel Rojavy.

Padlí hrdinové jsou v obrovské úctě ostatních obyvatel Rojavy. Zdroj: Lenka Klicperova

Malý opevněný post nad řekou Eufrat. V popředí jeden z vojáků SDF hladí štěně, zatímco jeho kolega pálí na pozice IS
Pod těžkou palbou. U kulometu se vojáci střídali.
Kousek od tohoto postu leželo několik zabitých IS, kteří se pokusili o útok na stanoviště.
V krytu. Tady byl čas na cigaretu a odpočinek.
Na vojácích z SDF bylo často vidět vyčerpání a napětí.
21
Fotogalerie
Rozdělení Československa před více než 20 lety nyní inspiruje irácké Kurdy, kteří si chtějí vytvořit samostatný stát a oficiálně se tak oddělit od Bagdádu. Na poklidný rozchod Čechů a Slováků minulý týden poukázal šéf Kurdské regionální bezpečnostní rady Masrúr Barzání.

„Pro odtržení od Bagdádu bychom měli využít přednosti mírového rozdělení České republiky a Slovenska,“ prohlásil podle serveru Rudaw.net Barzání po schůzce s náměstkem českého ministerstva vnitra Jiřím Nováčkem.

Kurdistán v severovýchodním Iráku má sice rozsáhlou autonomii s vlastní regionální vládou, cílem Kurdů je ale získání úplné samostatnosti.

Podle Barzáního je pokračující násilí a nestabilita v regionu důsledkem dohod velmocí, které před sto lety překreslily mapu regionu bez domluvy s místními lidmi. Kurdský politik měl na mysli zejména takzvanou Sykes-Picotovu dohodu, což byl tajný plán Francie a Velké Británie z roku 1916 na rozdělení sféry vlivu v teritoriu Osmanské říše po ukončení první světové války.

Masrúr Barzání a Jiří Nováček také podle serveru řešili pokračování zbrojní pomoci kurdským milicím bojujícím proti Islámskému státu. Česká republika už v minulosti poslala Kurdům stovky tun munice, hlavně náboje do pušek a kulometů nebo granáty. Nováček prý přislíbil další podporu.

„Chápeme náročné povinnosti a potřeby kurdského regionu v této kritické fázi,“ řekl Nováček. Podle něj se Česká republika pokusí najít snadnější a rychlejší způsob, jak dostat ke kurdským pešmergům to, co potřebují.

Hrozící rozpad válkou a sektářským násilím zmítaného Iráku není překvapující. Například šéf americké vojenské rozvědky Vincent Stewart loni prohlásil, že má problém si představit, že se Kurdové podřídí centrální vládě Iráku. A podobný osud může čekat i sousední Sýrii. Tam už si dokonce zástupci tří kurdských regionů na severu země v březnu odhlasovali ustavení federálního systému. Vláda v Damašku to označila za nelegální.

Iráčtí Kurdové mají autonomii v provinciích Dahúk, Irbíl a Sulajmáníja, které leží na severovýchodě Iráku. Od roku 2014 pak také v nově vytvořené provincii Halabdža, v celém Kurdistán podle odhadů žije kolem pěti milionů lidí. V rámci bojů proti IS Kurdové ubránili také provincii Kirkúk, na niž si dělají historický nárok, a ovládají také části území v provinciích Ninive a Dijála.

Hlavním městem iráckého Kurdistánu je Arbíl: